Recenze – mysteriózní horor Ghost Stories: Chcete si v kině zase pořádně užít lekačky a stísněné pocity?

Pokud se rádi trochu bojíte, určitě vám neuniklo, že po Tichém místu míří do kin další horor. Duchařský kousek Ghost Stories se zamýšlí nad známou otázkou. Co je a co vlastně není skutečné? Vidí náš mozek jen to, co vidět chce?

Máte rádi duchařské horory? Je pravda, že mnohé takové za nic nestojí, a tak je Ghost Stories spíše výjimkou. Zvláštností je, že se jedná o adaptaci divadelní hry. Jedním z jejích autorů je i nepříliš známý herec a scénárista Andy Nyman, který si ve snímku zahrál i titulní roli. On a scénárista Jeremy Dyson spolu pak celý film režírovali. Má smysl chodit na horor do kina?

Tři hrůzné historky

Film si svoje první promítání odbyl na Londýnském filmovém festivalu v říjnu 2017, nicméně v kinech globálně odstartoval až letos. U nás je jeho premiéra 7. června 2018. Hlavní postavou je profesor psychologie Phillip Goodman,  který s oblibou skepticky vyvrací každý iracionální nesmysl a domnělé nadpřirozené jevy. Jeho jistota je nabourána dopisem, který mu dorazí od jeho bývalého učitele, který se již 15 let pohřešuje. Tento muž Goodmana vyzve, aby vyšetřil tři nevysvětlitelné případy, pro které nebylo nalezeno racionální vysvětlení. Profesor Goodman se tak postupně setkává se třemi různými otřesenými lidmi, z nichž každý prožil zážitek, ze kterého běhá mráz po zádech. Noční hlídač Tony Matthews (Paul Whitehouse) vypráví příběh o děsivém setkání během své směny v rozlehlém skladišti. Náctiletý Simon Rifkind (Alex Lawther) prožil strašidelnou jízdu nočním lesem, díky které je dodnes uzavřen ve vlastní noční můře. No a posledním případem je bohatý bankéř Mike Priddle (Martin Freeman), který zažil hrůzný zážitek a možné setkání s duchem.

Profesor Goodman se postupným seznamováním s výpověďmi těchto obětí sám dostává do klamu mysli. Opravdu se to všechno děje? Sám se přestává orientovat v tom, co je racionální a co není, a pomalu odhaluje děsivé zjištění.

Věříte v nadpřirozeno?

Předně, stopáž filmu je 98 minut. To je přesně tak akorát, protože nesmyslné natahování přes dvě hodiny snímkům ubírá schopnost uhlídat pozornost diváka. To se o Ghost Stories říct nedá. Po celou dobu vás tvůrci dokáží udržet v napětí a možná i lehké nervozitě. Ačkoli film obsahuje momenty, kdy čekáte ránu nebo leknutí, není hloupě předvídatelný, což je častý neduh hororové tématiky.  Dalším potěšujícím faktem je, že toho všeho bylo dosaženo bez překotných triků nebo gejzírů krve. Festivalový duch je z filmu hodně cítít, ale spíše v pozitivním slova smyslu. Přístup filmařů i kamery potom hodně připománá látku, která k nám většinou míří ze Skandinávie.

Trocha strachu neuškodí!

Snímek má od začátku do konce znepokojivou atmosféru, které navíc postupně houstne. Konečná čtvrthodinka je potom opravdu překvapivá, a je skutečně skvělé, že snímek nestojí na trapných a prvoplánových lekačkách. Vysvětlení sice není nic originálního, ale i tak patří snímek ve vodách hororu mezi lepší průměr. Z obsazení potěší známá tvář „hobita“ Martina Freemana, který nad osatními herci přirozeně trochu vyniká. Pokud patříte mezi fanoušky nadpřirozena, film si zamilujete. Vy ostatní do kina vyrazte, pokud si chcete dopřát pocítit trochu těch zneklidňujících emocí, které ve vás doma u televize po desátém shlédnutí Vetřelce už nejspíš nejsou. S tím ale Ghost Stories v žádném případě nelze srovnávat. Tohle je čistě mysteriózní podívaná.

Autor: Eduard Havel

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Filmové novinky: Monstra zaútočí na naše kina! Těšte se na dinosaury, pravěkého žraloka i Predátora!

Redakční recenze – horor Tiché místo. Čeká vás pořádná porce strachu i deprese. Vydržíte nevydat hlásku?





Send this to a friend