Před 55 lety byla zavedena Horká linka mezi USA a SSSR. Jaké další zajímavé události doprovázely studenou válku?

Studená válka sice znamenala hrozbu, na druhou stranu se obě strany v podstatě držely v šachu a nezaútočily na sebe. Tento konflikt navíc doprovázela řada zajímavých, někdy až komických událostí.

Studená válka: Před 55 lety byla zavedena Horká linka mezi USA a SSSR!

Horká linka Bílý dům–Kreml

V červnu 1963 byla podepsána dohoda mezi zástupci Spojených států amerických a Sovětského svazu o zavedení tzv. Horké linky mezi Bílým domem a Kremlem. Šlo o reakci na tzv. karibskou krizi, kdy USA umístily nejprve rakety v Turecku, na což Rusové reagovali raketami na Kubě. V jednu chvíli dokonce hrozil jaderný konflikt.

Buď jak buď, poprvé využila Horkou linku Moskva, a to 5. června 1967, přičemž se soudruzi dálnopisem tázali, zda jsou Spojené státy zapojené do tzv. Šestidenní války. Zajímavé je, že horká linka existuje dodnes, měnily se pouze technologie. Časem ji totiž doplnil podvodní kabel, satelitní systém, fax a aktuálně přenos zajišťuje družice.

Pánové, co takhle vybombardovat Měsíc?

Zastrašit druhou stranu bylo během Studené války poměrně důležité, zvláště v 50. letech. Panovala ovšem určitá nejistota, jak to provést co nejefektivněji. Obě velmoci kupříkladu plánovaly jaderný útok na Měsíc. To by totiž bylo ukázkou pokročilých technologií a zároveň by podobná událost mohla druhé straně jen těžko uniknout.

Vpravdě šílený podnik se však nakonec neuskutečnil. Díky tehdejším technologiím se totiž mohl podobný plán jen těžko zrealizovat (první člověk ostatně přistál na Měsíci až v roce 1969) a v souvislosti s tím se navíc obě strany obávaly, k jaké katastrofě by mohlo dojít na naší matičce Zemi, kdyby cokoliv selhalo.

Na Měsíci alespoň přistaneme! Společně?

Když nevyšel útok na Měsíc, USA a SSSR vedly rozhovory o tom, že by nebylo od věci se pokusit na družici Země vydat, a to společně. Představitelé Sovětského svazu o této možnosti skutečně velmi reálně uvažovali, ovšem pouze do atentátu na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, k němuž došlo 22. listopadu 1963. Jeho nástupci Lyndonu Johnsonovi totiž Sověti nedůvěřovali, a tak nakonec jejich tehdejší vůdce Nikita Chruščov plán odmítl.

Zlomové setkání. Kde? V kuchyni!

V roce 1959 proběhla v moskevském parku Sokolniki Americká národní výstava, což byla odpověď na sovětskou výstavu v New Yorku (ano, i podobné akce se během Studené války konaly). Při příležitosti zahájení této události proběhl dosti neobvyklý rozhovor. Při tzv. Kuchyňské debatě se totiž sešly tehdejší americký viceprezident Richard Nixon a sovětský vůdce Nikita Chruščov.

Tento rozhovor se ostatně bere jako milník historie vztahů mezi USA a SSSR. Zajímavostí výstavy byla rovněž skutečnost, že se mnozí Rusové poprvé tváří v tvář setkali se západním zbožím. Navíc se tu „upekly” i některé zajímavé dohody, a to zejména obchodní spolupráce mezi firmou Pepsi a Sovětským svazem. Mimochodem, výměnou za kolový sirup posílaly zpočátku Rusové do Ameriky vodku.

Viktor Bělenko, útěk na Západ a prohnaná CIA

Viktor Bělenko byl sovětský vojenský pilot, který se proslavil tím, že 6. září 1976 uletěl se svým letounem MiG-25 na Západ. Ačkoli nebyl první ani jediný, kdo takto dezertoval ze sovětského bloku, stal se asi nejslavnějším utečencem. Bělenko nejprve přistál v Japonsku a následně dostal po několikaměsíčním vyšetřování azyl v USA, kde dokonce pracoval jako konzultant. Zajímavostí je, že se rodák z Nalčiku nejprve domníval, že CIA uměle zásobuje obchody s potravinami, jež navštěvoval. Nemohl totiž uvěřit, že je na jednom místě k dispozici takovém množství rozličných produktů.

Jak znemožnit Chruščova? Stačí setkání u bazénu!

Napjaté vztahy panovaly během Studené války i mezi zdánlivými spojenci. Sovětský vůdce Nikita Chruščov jednoho dne navštívil čínského lídra Mao Ce-tunga. Ten ovšem svůj protějšek pozval k bazénu, aby ho tak trochu znemožnil. Věděl totiž, že Chruščov neumí plavat a musí používat plavací rukávky. Ruský představitel tak pouze seděl u vody a máchal si nohy. Tato zdánlivě nevinná událost přitom vedla k dalšímu zhoršení vztahů mezi oběma komunistickými velmocemi.

Operace Tamarisk aneb efektivní „toaletní” špionáž

Atmosféra během Studené války nebyl příliš optimistická. Na druhou stranu mezi lety 1946 a 1990 existovaly tzv. výměnné pobyty. Znamenalo to, že obě strany měly na území svého protivníka legálně a diplomaticky jištěné jednotky. Ty měly samozřejmě za úkol pozorovat dění okolo sebe a přinášet nové informace. Nejzávažnější zjištění byla ovšem získána dosti nezvyklým způsobem.

Onen velký úlovek se podařil Britům. Ti si všimli, že němečtí vojáci na východní straně berlínské zdi nefasují toaletní papír a místo něj používají vše, co mají po ruce. Po vykonání potřeby tak sloužily k očistě i listiny s důležitými informacemi, které Britové začali shromažďovat. Během této nepříliš voňavé akce, jež byla později nazvána Operace Tamarisk, přitom bylo ukořistěno mnoho cenných dokumentů.

Demoralizace soupeře za pomoci kondomů

Jelikož nedošlo během Studené války k otevřenému konfliktu, existovaly snahy podlomit morálku soupeře psychologickou propagandou. Některé kroky přitom byly opravdu nezvyklé. Spojené státy americké v jednu dobu dokonce zvažovaly, že budou na území protivníka shazovat kondomy nadměrných velikostí, jež ovšem ponesou nápis „středně velký”. Zda by ovšem Rusy tímto způsobem skutečně demoralizovaly, necháme na posouzení každého čtenáře…

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nejujetější propagandistické filmy minulosti

Kdo tam chybí, aneb jak se mazali nepohodlní lidé z historie