Nákup na internetu vám mohou znepříjemnit nekalé praktiky některých e-shopů. Na tohle si dejte pozor

Nákup na internetu je pohodlný, ale e-shopy tu nejsou od toho, aby vám pomáhaly. Byly vytvořeny za účelem prodeje a generování zisku pro své provozovatele. A právě proto se dost často tyhle internetové tržnice vemlouvají svým virtuálním zákazníkům víc, než na prodejci skutečného bazaru veteše.

Nákup na internetu je pohodlný, ale e-shopy tu nejsou od toho, aby vám pomáhaly

Na nákup na internetu si posvítili ekonomové univerzity v Princetonu a upozornili na sérii mezních praktik, které některé prodejní weby využívají. Proč mezních? Protože balancují přesně na hraně toho, co už lze považovat za narušení práv zákazníka a spotřebitele. Každý obchod, skutečný nebo virtuální, by totiž měl probíhat na základě přímého přístupu, kde roli hraje svobodné rozhodnutí potenciálního klienta, férová cena a neklamavé informace. A bohužel právě tady se nabízí široký prostor pro nejrůznější triky a psychologické manipulace. Například?

Voláme Horsta Fuchse

Stačí třeba malý displej s tikajícími digitálkami na stránce prodejce, které vymezují čas dostupnosti nebo nízké ceny zboží. Je to vcelku neškodné, pokud jen procházíte, ale nepříjemné, pokud opravdu vybíráte. Je na vás vytvářen tlak, a vaše rozhodnutí ke koupi pak nemusí odrážet váš skutečný svobodný výběr. Chtěli jste si jen vybrat boty nebo spacák, měli jste vlastní kritéria, a omezený čas výběru teď hraje proti vám. Nakonec koupíte zboží, které jste nejspíš ani nechtěli, protože odpočet času za vámi dělá virtuální frontu těch, kteří o zboží mají taky zájem.

Cena má být stejná pro každého

Nikdo samozřejmě neupírá prodejcům uzpůsobit cenu zboží situaci, nebo vytvořit lákavé zdání nákupu alá 3+1 zdarma nebo akční slevy. Jen to musí odrážet skutečnost, a ne náhodný algoritmus nabídky počítače. Jako když odpočet běží z udělání jen u zboží, které si vybíráte. Jste dnes tisící nakupující a proto máte slevu na množství? Ale jděte… Že dnes mají lidé narození v červenci bonus k nákupu? Aha. Dostanu slevu, když vám napráskám adresy pěti svých přátel, kterým pošlete katalog?

Falešné recenze a koupená chvála

Podobné je, když je za „nejprodávanější“ označeno zboží, které vlastně ve skutečnosti nejprodávanější není. Je to třeba jen šmejd, který leží dlouho na skladě, a prodejce tedy neříká pravdu. Případně je produkt ve zmanipulovaném hodnocení kvality do startu označen nejvyšším počtem hvězdiček. Falešné recenze jsou vyloženě samostatnou kapitolou, a zpráva o tom, že klienti zasílají tisíce děkovných dopisů je překvapivě pořád ještě stejně účinná.

Kupujte, další už nebudou

Podobné jako s tikajícími hodinkami je trik, kolik kusů zboží je ještě skladem. Ano, uvádět dostupnost je v pořádku, ale musí to být pravda. Pokud vybíráte z několika možností, a zrovna u té jedné je uměle vytvořeno zdání exkluzivity tím, že je na dlouhou dobu poslední, můžete jako zákazník snadno přehlédnout vyšší cenu. Jsou to sice drobné triky, ale výsledkem jsou velké obraty a vaše možné vysoké ztráty.

Je to bonus zdarma, který zaplatíte

Stejně na hraně je také informace o tom, jaké doplňky si ke zvolenému produktu zákazníci ještě vybírají. Přesněji zhruba v ten moment, kdy stránka začne automaticky prezentovat i zboží, které s vaším výběrem opravdu nemá funkční souvislost. Baterky k foťáku? Dobře. Kabely k počítači? Ok. Ale proč je k tomu ještě pytel brambor, vlhčené ubrousky a sada porcelánových figurek? To už vypadá na hodně hentai-večer.

V košíku už to zůstane

Řada triků se přitom tváří, že jsou jen důsledkem neobratného provedení prodejního webu. V nákupní košíku se vám může objevit něco, co jste si nevybrali. Nebo to v rámci nějaké podivné řetězové slevy do vašeho košíku virtuální prodejce přihodil. Případně při zaškrtávání smluvních podmínek můžete odškrtnout další „akční nákup vybraného zboží“, tedy drahé veteše.

Cancel? Zabili jste roztomilé koťátko!

Podstatné je i to, jak těžké nebo snadné je vybrané věci ze svého košíku dostat ven. Někdy to může být docela boj, a není to náhoda. Prodejci pracují i z shamingem, tedy zostuzováním zákazníkům. „Opravdu nemáte zájem o toto lahodné jídlo?“ klikněte a čtete: „Skutečně, víte jak dobré je? Nechcete si to ještě rozmyslet?“. Smutná psí očička a historka o hladových dětech zámořského farmáře, kterým teď odtrháváte od úst, na sebe nejspíš nenechá dlouho čekat. K čertu, co je vám ale do toho!

Nechci slevu zadarmo

Paseku dělá i nucené členství, podmiňující dostupnost zboží za cenu sdílení vlastních dat, motivační slevy při nákupu  – utraťte ještě stovku a získáte slevu na dopravu a dárkem roztomilou plastovou kočičku!

Abychom to nerozmazávali: Princetonská studie neuvádí konkrétní názvy webů, které podobné praktiky používají, jen informaci, že z 10 000 prohledaných prodejních webů různé podloudné metody využívalo 1200 z nich. Takže vlastně každý devátý.

A mimochodem, podobné triky pak ve své sociální bublině využívá i Facebook nebo třeba iPhone, kteří vás nutí sdílet a rozesílat reklamní materiály přátelům, potažmo vás tlačí k nákupu aplikací, o které zájem nemáte. Nezapomínejte: i během internetových nákupů jste klientem, kterého chrání zákon. Takže se nebojte podvodníkům prásknout dveřmi před nosem!

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Všechno musí vypadat zeleně! Co to je a jak se dělá greenwashing? Návod pro ty, co kašlou na přírodu!

Co všechno o vás prozradí váš profil na sociálních sítích. Psychologové mají naprosto jasno