
Autotest Volkswagen ID.3: cesta z pekla nebo do pekla?
Adrenalin je jeho hnací motor. Od malička závodí. Nascar pojede v České republice poprvé, což bude jistě výzva. Jaké to je jezdit Nascar v Evropě a mnoho dalšího o sobě nám prozradil v exkluzivním rozhovoru čtyřnásobný mistr České republiky, vicemistr Asie i Evropy v motokárách a v současnosti jediný český závodník Nascar Martin Doubek.
Už to dokonce vypadalo, že ani nepojede, protože před posledním tréninkem měl havárii, a tak byl jeho start vážně ohrožen. A tak jsme byli zvědaví, co nám k tomu Martin Doubek řekne. Jestli se vůbec stihne dát do kupy a jestli bude ještě trénovat.
Měli jsme možnost se za ním podívat přímo na poslední trénink a svézt se s ním v jeho závodním autě. I přes nejrůznější komplikace se všechno podařilo a můžeme vám díky tomu zprostředkovat exkluzivní rozhovor. Martin vypadal v pohodě, což asi ještě před měsícem tak nebylo, a na závody se moc těší.
Mě odmalička bavil motokros. Chtěl jsem ho jezdit, ale táta mě vedl spíš k motokárám a mamince se motokros moc nezamlouval. Takže jsme se rozhodli pro motokáry, které jsem jezdil patnáct let a udělal jsem na nich čtyři tituly mistra České republiky, titul vicemistra Asie a titul vicemistra Evropy. Po těch letech už to stačilo, už jsem byl do toho vysoký a do motokáry jsem se nevešel, takže jsme se rozhodovali mezi auty. Přišla nabídka, že se mohu svézt v americkém NASCARu, která mě doslova uchvátila. NASCAR zná každý motoristický fanoušek, v Americe to je druhý nejsledovanější sport hned po americkém fotbalu. A hlavně je to oldschool. Auto je postaveno tak, jak je. Osmiválec Chevrolet, 450 koní, žádné podpůrné systémy. Nemá to ABS ani kontrolu trakce. To je na tom naprosto úžasný. Ten krok od motorkár k NASCARu byl i logický, protože to auto je vlastně taková veliká motokára. A ten zvuk, to je paráda.
Když jsme se rozhodli koupit nové auto, objednali jsme přes promotéra náhradní díly v Americe, které nám poslali a my jsme si to auto museli složit. Neexistuje, že by se dalo koupit už pohromadě jako nové. Překupují se stará auta, už ojetá. Všechno je od Chevroletu, motory V8 jsou Chevrolet. Maska, kterou si na to dám, je čistě na mě. Ze začátku se dávaly masky auta podle roku výroby, abychom je mohli rozlišovat a aby závodníci věděli, s čím kdo jede. Pak jsme se dopracovali k tomu, že někdo chtěl mít Forda, někdo chtěl mít Chevrolet. Kdo jaké má je napsané i ve výsledcích, ale jinak jsou auta úplně stejná. Já mám masku Mustanga, protože jsem tam taky chtěl mít toho koně:-)
Je to zaprvé kvůli bezpečnosti, a za druhé kvůli výdrži auta. Bez destruktoru se jezdí v Americe na oválech, kde jezdí 300 kol. Omezovač se týká jen evropské části NASCAR. V Americe se také jezdí kategorie, které to také používají, ale ta hlavní, Xfinity série, jede bez restriktoru. Rozdíl je v tom, že my v Evropě jezdíme na klasických tratích, máme jen jeden ovál za sezónu. Proto je výkon omezený.
Nádrž je na 80 litrů a vydrží to akorát na ten závod, takže dvacet kol a sedmdesát kilometrů. Zůstane tam akorát něco, aby technici zkontrolovali, že jedeme na správný benzin. Žere to strašně.
Určitě. Můj sen je dostat se do zámoří a zkusit to tam. Chtěl bych zkusit dlouhý ovál, protože v Evropě je jen 800 metrů, půl míle. V Americe bych dal přednost oválům před klasickými tratěmi. Tak, jak to má být.
Strach i nervozita je pořád, protože jezdíme pořád na hraně. Zkoušíme do otáčky co to podrží, co to dá. Největší obavu, co jsem měl, bylo když jsme bojovali s brzdami, jelikož v autě je udělaný jen jeden okruh. Když tam někde nasaje vzduch, tak se stane to, že musím před otáčkou našlapávat brzdu. V tom momentu si nejsem jistý a ten strach tam panuje, a přesně tohle se mi stalo. V rychlosti na rovince jedeme až 230 km v hodině, takže když jsem musel našlapávat brzdu, tak tam opravdu byla nejistota. Ale už jsme to vyřešili.
Těším se, je to výzva. Jsem první český závodník, poprvé na domácí trati a vůbec poprvé v Čechách. Předpokládám, že by mohlo dorazit hodně lidí, které by to mohlo zajímat. Výzva je to pro mě i v tom, že jsem měl na předposledních závodech v Itálii bouračku, a jsem momentálně tři týdny po operaci s kolenem. Takže se teď snažím dát nohu do kupy, abych byl na závod připravený. Je to sice levá noha, která je na spojce, ale v tomhle autě se levou i brzdí, protože je potřeba před otáčkou přidávat i plyn.
Těším, mám to jako koníček skloubený s prací a na závody si jedu odpočinout, nabrat síly. Jedu jako na dovolenou.
Ženský prý letí na auta, ale já s ním nejspíš jezdím na špatném kontinentu. Kdybych s ním jezdil v Americe, tak by to bylo asi něco jiného. Jedeme poprvé v Čechách, tak uvidíme po závodě:-) Lidé to moc v České republice neznají, závody NASCAR tu nejsou profláklé. V Anglii ale přišlo sto tisíc diváků, tak doufejme, že i do Mostu jich dorazí hodně.
Mám Panameru a jako řidič jsem hodně nervózní, prostě český řidič. Ale na silnici se nedá od závodníků nic očekávat, takže je zapotřebí určitá tolerance a umírněnost. Já se vyblbnu na závodech, takže potom na silnici nemusím nikam spěchat.
Byl jsem se letos podívat na DAKARu v Peru, a tam mě zaujaly zaprvé motorky, jelikož jsem velký nadšenec do endura, ale také buginy a trucky. S bugynou bych se chtěl svézt, ale opravdu mě uchvátil ten truck v dunách. To je asi to nejvíc, co bych chtěl vyzkoušet. Jinak skočim po hlavě do všeho, co má motor.
Tohle vyplní všechen čas, adrenalin s motorkami i autama, takže nic dalšího není.
My to máme v rodině tak, že největší nadšenec jsem do toho já. Táta je také nadšenec a jezdí na závody, a jestli mám po někom závodní geny, tak asi po mamince. Určitě mě v tom nikdy neomezovali.
Bez toho, že bych se vybil, jak na enduru, tak na závodech NASCAR. Když jsem doma a mám volný víkend, jdu na motorku. Za domem mám motokrosovou trať, kam chodíme s kamarády. Nebo do lesa, ale tam je to bohužel hodně omezené, hodně nás hlídají. Takže jezdíme do Rumunska, na Ukrajinu nebo do Albánie se svézt. To je pro mě pravá dovolená.
Letos jsem si koupil motokáru a po pěti letech si do ní znovu sedl. Jel jsem už dva závody. První v Rakousku dopadl dobře, dojel jsem třetí. Druhý už nedopadl tak dobře, natloukl jsem si žebra a měsíc jsem se s tím léčil.
Ano, jezdí s náma několikanásobný vítez americké série Bobby Labonte a v Mostě s námi bude startovat Jacques Villeneuve, mistr světa Formule 1 a vítěz Indycar. A dokonce pojedou i tři ženy, a jedna z nich je také američanka.
Pokračovat v NASCARu, chytnout co nejlepší umístění. Letos už to asi nebude tak dobré, jelikož jsem musel vynechat jeden závod v Anglii, ale poslední dva závody se sbírají dvojnásobné body, tak by ještě byla nějaká možnost. Po prvním závodě ve Valencii jsem byl celkově třetí, bohužel teď jsem se propadl na dvacáté sedmé místo. Nějaká možnost se posunout tam je. No a sen je ta Amerika.
Už jsem o tom přemýšlel, a po dvaceti letech v motosportu si nejsem jistý, jestli bych je vedl právě k závodům. Asi bych je svezl s motokárou a pokud by chtěly, můžeme se na to zaměřit. Ale vyloženě bych je do toho netlačil. Je tam riziko, koleno už je moje několikáté zranění. Z motorky mám už dvakrát sešroubovanou ruku, a nejhorší bylo roztříštěné rameno. Měl jsem rok ruku v sádře.
Já půjdu z auta rovnou do penálu:-)
Tímto vás všechny zveme na OMV MaxxMotion NASCAR Show, která startuje už zítra v Mostě. Naše redakce tam bude s vámi! Gratulujeme také výhercům soutěže o lístky na akci.
Eduard Havel