Jak se liší muži a ženy? Které rozdíly mezi sebou máme v rámci přírody, a za které může kultura? Jsou muži šikovnější a vynalézavější?

Rozdíly mezi muži a ženami existují. Jenže to, co je často přisuzováno nějakým biologický danostem, ve skutečnosti vzniká v rámci genderu. Jde tedy o rozdíly vytvořené kulturně, a nikoli přírodou.

Muži a ženy

Pohlavní a genderové rozdíly

Jak říká název knihy Johna Graye: „Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše“. Zástupci obou pohlaví jsou skutečně v mnoha ohledech rozdílní. Jenže otázkou je, jak se na těchto rozdílech podílí příroda a jak sama lidská kultura. Na místě je proto pojem „gender“, který se používá k označení kulturně vytvořených odlišností mezi muži a ženami. Liší se tak rozdíly podle pohlaví, které jsou způsobeny biologickými danostmi a platí univerzálně, a genderové rozdíly, jež se mění v místě a čase.

Vezměme si např. agresivitu, která je považována za typicky mužskou vlastnost. Mnozí lidé se domnívají, že se jedná o pozůstatek z doby, kdy muži byli lovci a museli jako dravci obstarávat potravu a ochraňovat tlupu. Podívejme se však na africké etnikum Sánů, jehož příslušníci jsou poněkud hanlivě označováni jako Křováci. Ty by šlo i přes mnohá úskalí označit za stále ještě existující pokračovatele paleolitických lovců. Jedná se přitom o naprosto mírumilovné etnikum, u kterého prakticky neexistuje zločin a muže by šlo za agresivní lovce označit jen s hodně velkou dávkou představivosti.

Když si dnes ostatně dají dva kluci po škole pár facek, dospělí to obvykle přejdou s tím, že „kluci jsou kluci“. Pokud se na sebe ale vrhnou dvě děvčata, rázem se objeví zdvižená obočí a pokárání, protože  holčičky přece něco takového nedělají. A platí to i naopak. Rozbrečí-li se chlapec, nezřídka slyšíme, že „kluci nepláčou“, což je argument, jenž se u plačících dívek neobjevuje. Malí chlapci tak nejenže začnou pochybovat o svých vnitřních pocitech, ale postupně nastoupí na cestu kulturou daného genderu a uvěří, že boj a skrývání „slabosti“ do mužského světa tak nějak patří.

Jsou muži šikovnější a vynalézavější?

Často se objevuje argument, že za pokrok lidstva mohou muži. Odhlédneme-li od toho, že pánové jsou vesměs zodpovědní i za všechny války a různé další „libůstky“ jako genocidy apod., není to tak úplně o jejich větší vynalézavosti. Místo žen bylo totiž dlouho tak maximálně u rodinného krbu, tudíž neměly přístup ani ke vzdělání. Ostatně v takových starověkých Athénách, které jsou dnes glorifikovány jako kolébka demokracie, byly ženy vytlačeny na úplný okraj společnosti do ústranní v otcově či manželově domě a na veřejném životě se (stejně jako otroci) podílet rozhodně nemohly. Je také ale pravdou, že špičkami ve svém oboru bývají muži, i když jde o kuchařství nebo kadeřnictví.

Gender znamená osobní identitu

Jednotlivé kultury v ženách a mužích skrze rodinu odmalička podporují určité rysy charakteru. Jenže to, co je považováno za mužské a ženské, jsou ve skutečnosti často patologické projevy. Neurotičtí muži se tak svoji vnitřní roztříštěnost budou spíše snažit řešit např. úsilím o moc, zatímco neurotické ženy budou hledat útěchu v lásce. To, že taková řešení neplatí vždy a zástupci obou pohlaví si je mohou „prohodit“, je jasným důkazem, že nejde o nic přirozeného.

Role kultury je přitom skutečně zásadní. Pokud byste vzbudili uprostřed noci průměrného středověkého člověka a zeptali se ho, zda existuje Bůh, bez známky pochyb by odpověděl, že ano. V současné době, minimálně u nás, by naopak byla odpověď u většiny lidí záporná. Ne, nechceme zde zabředávat do teologických a religionistických otázek, chceme jen ukázat, jak zásadní vliv má kultura na lidský světonázor, který ovlivňuje celý život jedince, aniž by o něm daný člověk zapochyboval.

Pohlavní rozdíly samozřejmě existují, přičemž se na nich podílí především endokrinní systém, který je zodpovědný za produkci hormonů. Jenže genderové rozdíly jsou něco úplně jiného. Často přitom slouží k ospravedlnění kulturního statusu quo. A nezřídka se o nich také tvrdí, že jsou přirozené, i když to není pravda, a zachází se s nimi i dost svévolně, což koneckonců není ničím nezvyklým.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Oběťmi znásilnění mohou být i muži! Stává se to stále častěji. Genderové stereotypy jsou minulostí!?

Ženy vs muži: k čemu máme předpoklady podle pohlaví a jak moc se vlastně lišíme? Co by měli dělat muži a co ženy?