Křehká globální infrastruktura. Jak málo stačí, abychom nepoznali vlastní svět

Někdy stačí maličkost, drobná chyba, a následky jsou dalekosáhlé. Bohužel žijeme v globálně propojeném systému, kde se jedna taková chyba může odrazit i na druhém konci světa.

infrastruktura

Letos v březnu se na 6 dní vzpříčila na mělčině uprostřed Suezského průplavu obří kontejnerová loď Ever Given. Stejně jako když se někdo s enormně vyvinutým pozadím zaklesne do dveří výtahu, došlo k výpadku v přepravě. Globální ekonomika zchudla o 0,2-0,4 %, škoda v dodavatelských řetězcích činila v dolarech 54 miliard. A celá vypiplaná infrastruktura byla v háji. Přitom taková prkotina. Nicméně jasně ukázala, na jak chatrných základech naše pyšná civilizace staví.

A že stačí opravdu málo, aby se náš svět „zhroutil“ svou vlastní vahou. Spoléháme totiž na infrastrukturu, která je z principu své existence tak nějak náchylná k zásekům a poruchám. Nepotřebujete nikomu vyhrožovat atomovou bombou. Stačí vám špatně zaparkovat jednu loď uprostřed Panamského průplavu, kterým proplouvá 156 obřích lodí denně, druhou u Bosporu a třetí v Hormuzském průlivu, a dostanete tím na kolena za pár dní celý svět. A podobných křehkých či měkkých míst infrastruktury je kolem nás bohužel spousta.

Přehrady dokáží potopit celou zem

Třeba slavná americká Hooverova přehrada. Vyhodit ji do luftu by asi vzhledem k tunám betonu nebylo úplně snadné, ale i s kamionem TNT by to mohlo vypadat víc jako nehoda než nukleární výbuch někde ve Washingtonu. Čeho by tím teroristé mohli dosáhnout? Že půl milionu lidí bude mít v obýváku vodu po kotníky, 1,5 milionu lidí skončí bez elektřiny, 13 milionů lidí bude bez pitné vody a skončí závlaha polí, které dávají obživu 15 milionům lidí.

Jedna zničená přehrada nadělá škody jako tucet atomovek, a uvrhne prvořadou ekonomickou velmoc světa do mnohaleté krize. Abychom ale nenasazovali jen na Američany: přehrada Tři Soutěsky v Číně by stometrovým tsunami „spláchla“ 6 milionů lidí v těsném okolí, 8,5 milionu obyvatel Nankingu a jedenáctimilionový Wuhan. Čína by skončila bez elektřiny kvůli přetížení sítě a z téhle katastrofy se dostávala léta. Nepřímé dopady by pocítilo 400 milionů Číňanů. A to je jediná, byť největší přehrada. Podobných, zdaleka ne tak ostře střežených, mají ještě 84.

Dům k neobývání? To je hned

Když v březnu 2011 tsunami spláchlo jadernou elektrárnu ve Fukušimě, byl to pro Japonsko překvapivě „ten menší problém“. Nucená odstávka dalších potenciálně ohrožených reaktorů totiž nepřekvapivě způsobila výpadek v zásobování elektrickým proudem, což se ale dost překvapivě promítlo do nefunkčnosti plně automatizovaných městských čističek odpadních vod. Když to zkrátíme, po 3 hodinách výpadku začaly toalety v třetině velkých měst celého ostrova Honšú vracet svůj obsah zpátky.

Kolizi se podařilo zvrátit, ale kdyby to trvalo jen o pár hodin déle? Zhruba 60 % japonských domácností by se stalo dočasně neobyvatelnými, protože by je zaplavil infekční biologický (a krajně smrdutý) materiál. Jen proto, že se zhroutila kanalizační infrastruktura.

Na střeva kanalizačního systému a čističky jsme dnes napojení všichni, a s přehnaným optimismem počítáme, že to co spláchneme, už znovu neuvidíme. Jenže ono to tak nemusí být vždycky. Váš dům nemusí shořet nebo odletět s tornádem, aby se stal neobyvatelným. Stačí větší ucpávka…

Citlivé body i křehké linie

K nezaviněným nehodám a náhodám jsou do extrémů náchylné i všechny ostatní liniové prvky infrastruktury. Němci jsou na holičkách bez dálnic, Američany by zrovna tak položil Mississippský kanál (napojuje přepravou velkoobjemového materiálu 31 států na pobřeží). Celé Evropě by bylo nedobře bez zemního plynu z východu (což je teď poměrně aktuální záležitost), a protože k blackoutu nám pořád mnoho nechybí, stačilo by poškádlit rozvodnou síť vysokého napětí, abychom si užili pár večerů při svíčkách a bez internetu.

Zábava, která není pro každého, by mohla vzniknout i po havárii velké rafinérie či centrálního skladu rezerv paliv. Ceny za PHM by vystřelily až do vesmíru (ještě víc než teď). A kdyby někde došlo k výbuchu chemičky, kde je ve velkém naskladněný chlór?

Zkrátka a dobře, stačí málo, a můžeme se zítra probudit do světa, který nebudeme poznávat. Nemusí za tím stát něčí zlý úmysl, válka nebo teroristický útok, ale jen obyčejná náhoda. A o ty ve světě není nouze. Je to jen další důkaz toho, jak je globální infrastruktura křehká.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT

Válka pod mikroskopem: Zajímavé počty a překvapivé souvislosti

Snímky pořízené těsně před neštěstím