
Plýtvání jídlem škodí nejen našim peněženkám. Objevte praktické způsoby, jak mu...
V seriálu Gangsteři jako řemen se postupně budeme věnovat gangsterským celebritám minulého století. Začněme od základů. Asi nejznámější z amerických gangsterů Al Capone, vlastním jménem Alphons Gabriel Capone, byl během prohibice ve 20. letech 19. století faktickým vládcem Chicaga. Jak to všechno začalo?
Al Capone (17. ledna 1989 – 25. ledna 1947) se narodil v Brooklynu jako syn italských imigrantů. Pocházel z početné rodiny, měl dvě sestry a celkem sedm bratrů. Je přitom s podivem, že jen dva z nich následovali v jeho šlépějích a podíleli se na organizovaném zločinu. Ostatní se od černé ovce Ala raději distancovali. Někteří se za něj styděli natolik, že si dokonce změnili jméno.
Od útlého dětství Al Capone špatně přijímal vyšší autoritu. Nerad si nechal poroučet a tak pro něj škola nebyla zrovna ideální institucí. V šesté třídě zmlátil učitelku a už ve 12 letech školy nechal. Protloukal se, jak se dalo (například pracoval jako „stavěč kuželek“ v kuželkárně), než se přidal k pouličnímu gangu Johnyho Torria a Luckyho Luciana. V létě roku 1917 si v jednom baru přišel ke svému charakteristickému zjizvení na levé tváři (odtud přezdívka Scarface) – to když obtěžoval sestru muže jménem Frank Gallucio a ten se rozhodl bránit její čest. V roce 1918 v hádce zabil jiného muže a tak raději opustil New York – na pozvání Torria se přestěhoval do Chicaga.
Tam pracoval v jednom z Torriových klubů. Jeho funkce byla poměrně univerzální, kromě role barmana zastával také pozici vyhazovače. S nikým se přitom moc nepáral. Zlomené ruce, nohy či naražené lebky nepřizpůsobivých štamgastů pro něj byly na denním pořádku.
Torrio však věděl, že Capone není jen obyčejný hromotluk. Udělal z něj svou pravou ruku a hned mu také zadal práci – zabít konkurenčního mafiána a dosavadního krále chicagského podsvětí „Big Jima“ Colosima. Se smrtí Colosima (zemřel 11. května 1920) výrazně stoupla moc Torria, jemuž bylo vodou na mlýn především zahájení americké prohibice v roce 1920. Těžil z toho samozřejmě i ambiciózní Al Capone.
Po uznání hladový Al Capone se stal faktickým vládcem chicagské mafie v roce 1925, poté, co byl jeho šéf zraněn během neúspěšného atentátu. Po této zkušenosti se Torrio stáhl do ústraní a nástupcem jmenoval právě svého věrného pobočníka.
Brzy se ukázalo, že Al Capone není jen mlátičkou a expertem na špinavou práci, jeho talent pro obchod transformoval celou mafiánskou organizaci a prostřednictvím nelegálního hazardu, prostituce i pašování/výroby alkoholu jí zajistil pohádkové příjmy. Al Capone se zároveň rád předváděl a ukazoval v roli samaritána. Často se v novinách objevovaly fotografie a články o jeho dobrodiní – tu servíroval polévku chudým, tu podporoval potřebné, jindy zas pomáhal bezbranným imigrantům… Na vrcholu své slávy měl Capone v kapse celou řadu zákonodárců, senátorů, soudců, kongresmanů a zhruba 50 % chicagských policistů – ti všichni mu šli na ruku.
V roce 1929 však Al Capone udělal jeden z největších přehmatů své zločinecké kariéry. Na sv. Valentýna (14. února) jeho muži v přestrojení za policisty zmasakrovali členy konkurenčního gangu. To zvrátilo veřejné mínění a občané začali stále hlasitěji žádat o vymýcení organizovaného zločinu.
Vláda naslouchala. Jelikož však Capone prováděl všechny obchody a operace (včetně vražd) výhradně prostřednictvím třetích osob a navíc na sebe neměl napsaný žádný majetek, bylo jedinou možností odsoudit ho za daňové úniky. To se nakonec povedlo díky nastrčenému agentovi jménem Edward O´Hara, který během působení v jeho organizaci nasbíral dostatek důkazů.
Dne 16. června 1931 byl zahájen soud, během nějž se Capone snažil uplatit porotce. Soudce je však na poslední chvíli vyměnil a 24. října padl rozsudek: Al Capone byl odsouzen k pokutě 50 000 dolarů, doplacení daní z let 1925-1929 (215 000 plus úroky) a 11 letům ve federální věznici (poseděl si i v proslulém Alcatrazu).
V době jeho pobytu ve vězení se Al Caponeho organizace rozpadala. Capone přišel o většinu své moci a byl nahrazen Frankem Nittim. Navíc byla v roce 1933 zrušena prohibice a tak mafie ve Spojených státech přišla o jeden z hlavních zdrojů příjmu. Ušlé zisky měl nahradit nově vzkvétající obchod s drogami. Al Capone byl propuštěn už po sedmi letech, v roce 1939, syfilidou mentálně i fyzicky podlomené zdraví mu však nikdy neumožnilo vrátit se na vrchol. Ještě v témže roce byl zastřelen strůjce jeho odsouzení Edward O´Hara.
Zhuntovaný Al Capone zemřel 25. ledna 1947 po zápalu plic na zástavu srdce.
Autor: Pseudofilosof
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
Nesmysly s hodnotou v milionech