Blíží se další indicko-pákistánská válka? Proč se tyhle dvě jaderné mocnosti nemají v lásce co je příčinou konfliktu?

Indie a Pákistán jsou jako kočka a pes. Obě země se spolu s přestávkami potýkají v šarvátkách už dlouhou dobu, Aktuálně je opět na spadnutí větší konflikt obou mocností, které jsou navíc členy tzv. „jaderného klubu“. Co se děje?

Indie a Pákistán se nemají v lásce

Krátký pohled do historie Indie

Indie je obrovskou zemí na jihu Asie, která pokrývá všechna klimatická pásma a žije zde 1,36 miliardy obyvatel. Navíc má toto území za sebou pestrou historii. Mj. zde vedle Mezopotámie a Egypta vznikla jedna ze tří nejstarších civilizací světa, tzv. Harappská kultura. Později (po příchodu Indoevropanů) se tu zrodila i důležitá náboženství, a to především hinduismus, buddhismus a džinismus. Přestože právě Buddhovo učení z této země postupem času téměř vymizelo, ve středověku se k těmto náboženstvím přidalo ještě jedno – islám.

Muslimové začali ve větším pronikat na indické území od 12. století, a jednalo se o různé etnické skupiny, především o Araby, Turky a Mongoly. Islám se rozšiřoval na severu země, zatímco směrem k jihu na indickém subkontinentu stále převládala tradiční indická kultura. Do dějin Indie výrazně zasáhli také Evropané, kteří zdejší obyvatele kolonizovali hezkých pár let. V roce 1947 ovšem země získala nezávislost na Velké Británii a byla rozdělena na tři území: Indie, Západní Pákistán a Východní Pákistán, později Bangladéš.

Indicko-pákistánské války

Zatímco v Indii se dnes hlásí téměř čtyři pětiny obyvatel k hinduismu a muslimů je zde zhruba 14 %, v Pákistánu je islám státním náboženstvím. Obě země začaly mít brzy po svém vzniku konflikty, přičemž se nejednalo o náboženství, ale o spornou oblast Kašmíru. To je historické území mezi oběma zeměmi, z něhož dnes část připadá Indii (spolkový stát Džammú a Kašmír), část Pákistánu (Azád Kašmír a Gilgit–Baltistán) a část dokonce Číně (Aksai Čin). Jde tedy o poměrně třaskavé území, a to doslova.

Kašmír byl totiž předmětem několika válečných konfliktů, které jsou známé jako indicko-pákistánské války. První z nich se odehrála hned v letech 1947 a 1948 a právě v jejím důsledku došlo k výše zmíněnému rozdělení Kašmíru, přičemž hranice mezi oběma územími se nazývá Linie kontroly. Přesto v roce 1965 vypukl další konflikt a šest roku později opět. Ten z roku 1971 byl ovšem výjimečný, neboť tentokrát nešlo o Kašmír, ale o nepokoje, které vzplály ve Východním Pákistánu, který usiloval o nezávislost. Důsledkem 13ti denní války, která je považována za jednu z nejkratších v historii, byl vznik nezávislého státu Bangladéš.

Indie a Pákistán jako jaderné mocnosti

Mezi Indií a Pákistánem to vřelo i nadále a před 20 lety, tedy v roce 1999, se odehrála doposud poslední indicko-pákistánská válka a opět se týkala sporné oblasti Kašmíru. Tento konflikt, jenž se odehrál v kašmírském Kárgilu (odtud Kárgilská válka), už ovšem přitahoval opravdu velkou mezinárodní pozornost. Od roku 1971 totiž došlo k jedné podstatné změně – Indie i Pákistán se v oněch osmadvaceti letech staly jadernými mocnostmi!

Indie provedla podzemní zkoušky jaderných zbraní v roce 1974, a od té doby se stala členem „jaderného klubu“. Do něj pak vstoupil v 90. letech 20. století i Pákistán. I když v Kárgilské válce samozřejmě jaderné zbraně použity nebyly, spory těchto dvou států nyní tak trochu zavánějí průšvihem. Zvláště proto, že jak Indie, tak Pákistán patří mezi země, které nepodepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní, jejíž součástí je i jaderné odzbrojení. Smlouvu mimochodem nepodepsal ještě Izrael, který vlastnictví jaderných zbraní nikdy nepotvrdil, a aktuálně chybí i podpis Severní Koreje, která ji sice přijala, ale později vypověděla.

Aktuální konflikt mezi Indií a Pákistánem

Aktuální konflikt mezi Indií a Pákistánem vypukl v Kašmíru. Dne 14. února 2019 totiž došlo k teroristickému útoku v indickém regionu Pulmawa, který je součástí státu Džammú a Kašmír. Zemřelo při něm 40 příslušníků Ústředního záložního policejního uskupení, přičemž se jednalo o nejkrvavější útok v oblasti za posledních 30 let. K vyostření situace mezi oběma zeměmi přispělo to, že se k útoku přihlásila teroristická skupina Džajš Muhammad. Ta má vazby právě na Pákistán, který se dlouhodobě potýká se sílící mocí islámských radikálů.

Indické vzdušné síly každopádně 26. února zaútočily na údajný tábor skupiny Džajš Muhammad u město Balakot v Pákistánu. Ten o den později kontroval vzdušným protiútokem na vojenské cíle na území indické části Kašmíru. Na Linii kontroly pak docházelo k dalším potyčkám. Přestože Indie dostala Pákistán pod tlak na mezinárodním poli a pákistánský premiér Imrán Chán vyzval k dialogu, jeho indický protějšek Naréndra Módí uvedl, že proti terorismu bude i nadále bojovat, a to klidně i na pákistánském území. Naznačil přitom, že útok na Balakot byl pouze cvičením před rozsáhlejší akcí. Čeká svět nová válka jaderných mocností?

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Chybělo málo, aby nastal nukleární úsvit! Během studené války byl několikrát odvolán jaderný útok doslova za pět minut dvanáct!

Ikona světového míru Gándhí jako rasista a utlačitel? Historie nevyobrazuje duchovního vůdce Indie zcela přesně!