Biopaliva nemají žádný účinek, přesto se budou do pohonných hmot přimíchávat dál. Vláda zrušení nepodpoří

Studie prokázala, že biopaliva v pohonných hmotách nijak nesnižují emise v ovzduší. Návrh na zrušení biosložky v pohonných hmotách, který vzneslo několik desítek poslanců, ale vládna přesto zamítne.

Studie prokázala, že biopaliva v pohonných hmotách nijak nesnižují emise

Na konci března přišli ve sněmovně poslanci Pirátů s návrhem zrušit přimíchávání biosložky do benzinu i nafty. Návrh podpořili poslanci z řad ODS, SPD, STAN i TOP 09. Tento návrh se opírá o důkladnou studii, která tuto praxi zpochybňuje. Biosložky mají negativní dopad na motory vozidel, a navíc se žádným způsobem nepodílejí na snižování CO2 v ovzduší. Přitom právě to měl být jeden z účelů zavedení biopaliv Evropskou unií. Premiér Babiš se okamžitě postavil proti, zatímco samotné ministerstvo dopravy s návrhem souhlasilo. Teď je ale všechno jinak, ministerstvo otočilo a není tajemstvím, že vláda návrh nepodpoří a ten bude zamítnut. Přimíchávání biosložky do paliva u nás jen tak neskončí.

Jako první se k obhájení biopaliv vyjádřil ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD). Ten prohlásil, že by změna nepřinesla pokles zájmu o řepku, a naopak by šel její přebytek na vývoz do zahraničí. Dále řekl, že musí Česko naplňovat svoje dohody s Evropskou unií, která jednoduše bioložku v pohonných hmotách nařizuje. A tady je zakopaný pes.

Tady rozhodují bruselští europoslanci

Závazek Česka k EU nám nařizuje používat energii z obnovitelných zdrojů v palivech, a její přesná míra je deset procent. Toto ustanovení platí do roku 2020, a protože neexistuje jiná varianta místo řepky, je nutné počítat právě s biopalivy. Dodavatelé proto přimíchávají až pět procent biosložky do benzinu, a celých sedm procent do nafty.

Dobré pro nás, dobré pro všechny

O tom, čí zájmy hájí naše vláda, se nemusíme dlouze dohadovat. Není navíc tajemstvím, že jedním z největších zpracovatelů řepky je společnost Kreol. Ta zároveň vyrábí metylester, který se přidává do bionafty. Společnost patří do holdingu Agrofert, jejímž vlastníkem byl premiér Andrej Babiš. Ten musel ale akcie Agrofertu převést do rukou svěřeneckého fondu, když v roce 2017 čelil kvůli změně zákona střetu zájmů.

Nepomáhají motorům ani přírodě

Čerpací stanice začaly vbízet naftu s bioložkou koncem roku 2007. Tehdy jí byla v palivu jen dvě procenta, a zkraje roku 2008 se začal přidávat stejný podíl biolihu do benzinu. Byla zavedena označení pro benzin E5, E10 a E85, a B7, B10 a B100 pro naftu. Zpočátku byla kvalita velice nevyhovující, dnes už se údajně změnila. I tak ale mají biopaliva kratší životnost, a proto se nedodávají například armádě nebo hasičům. V budoucnosti by se měl podíl biosložky v pohonných hmotách nadále zvyšovat.

Jedním z argumentů pro výrobu biopaliv byla nižší produkce skleníkových plynů. Zastánci obnovitelných zdrojů v čele s EU prosazují svoje hlava nehlava, po letech užívání ale vyšlo najevo, že bioložka v palivu nemá na produkci CO2 žádný vliv. Naopak, plyny spojené s pěstováním samotné řepky celou situaci ještě zhoršují, protože jejich objem je obrovský. Navíc je na výrobu jednoho litru biosložky potřeba neuvěřitelných 2500 litrů vody. V době, kdy pitné zdroje všude po světě vysychají a srážky jsou u nás prakticky nulové to skutečně nepůsobí jako řešení, které by mělo přispět k ochraně životního prostředí.

zdroj: 123RF.com

Idylický výhled? Řepka má drtivý dopad na kvalitu orné půdy. V jejím pěstování v EU vedeme, zabírá u nás plochu 395 tisíc hektarů. Druzí Němci jsou až daleko za námi.

Když je v lodi díra, vyvrtáme druhou, aby voda zase odtekla

Celá situace se tak podobá elektrifikaci automobilismu, kterou nekompromisně prosazuje Evropská komise. Náklady na přechod na elektromobily, výroba baterií a elektrárny na hnědé uhlí, to vše zatíží ovzduší mnohem více, než celý dosavadní automobilový průmysl. Snažit se spasit planetu a omezit skleníkové plyny je dobrá myšlenka, ale způsoby prosazování EU jsou naprosto kontraproduktivní. Slyšeli jste o anglické obci, kde snížili rychlost a instalovali zpomalovací prahy, aby snížili emise v ovzduší? Po roce měření přišli na to, že auta, která zpomalují a podřazují, jejich obec zamořila mnohem víc, než když mohla volně projíždět. Tento příklad hovoří za vše.

Autor: Eduard Havel

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Automobilky musí do roku 2030 snížit emise CO2 o 37,5 %. Proč Evropská unie protlačuje tak nevhodné řešení, jakým jsou elektromobily?

Pomalý přechod na autonomní řízení byl zahájen. Jaké jízdní asistenty zavádí Evropská unie v nových vozech od roku 2022?