
Plýtvání jídlem škodí nejen našim peněženkám. Objevte praktické způsoby, jak mu...
Pokrok se kupředu neubírá přímou cestou a každý výdobytek nové technologie bývá často zaplacen krví prvního objevitele.

První parní bicykl Sylvesteru Roperovi štěstí nepřinesl. Při rychlostní zkoušce se vyboural a zemřel. Zda na následky nehody, nebo na infarkt, nebylo z výsledků pitvy zřejmé. Jak překvapivě rychle jede elektrická motorka, vyzkoušel poprvé William Nelson z General Electric, když svůj vynález poprvé zkoušel, na dráze spadl a zabil se. Zakladatele automobilky Duesenberg sundal první vůz značky Duesenberg. A Francis Stanley nepřežil první jízdu svého motorového kolo-vozu. Vyboural se.
Marie Curie-Sklodowská dokázala nebezpečnost radioaktivity smolince tím nejnázornějším způsobem, a její skon na aplastickou anémii dělá za její kariérou nehezkou tečku. Arnold von Sochocky by se svou svítící barvou udělal díru do světa, kdyby nezemřel na nemoc z ozáření. I jeho barva totiž byla silně radioaktivní.

A díky Andreji Železňakovi taky od roku 1987 víme, jak vražedný umí být nervový plyn novičok. Stal se totiž necíleně jeho první lidskou obětí.
Rotační tiskárna byla pro tištěné noviny revolučním objevem, ale první titulky byly psané krví. William Bullock, autor vynálezu, totiž do šroťáku kol strčil nohu, a po amputaci zemřel na gangrénu. Katastrofou skončil praktický pokus Johna Daye o vyzkoušení ponorné batysféry, a ze stejného důvodu pak selhal i experiment Horace Lawsona Hunleyho s ponorkou. V obou případech to šlo dobře dolů, ale nahoru už nikoliv. Byly to jednocestné ponory, spojené s krmením ryb.
Využít explozivního potenciálu zapáleného alkoholu může být rozumný nápad, ale musíte stát v bezpečné vzdálenosti. Max Valier, který roku 1930 testoval vynález alternativního pohonu pro raketu, tohle prosté pravidlo ke své škodě nedodržel.

Průraznou změnu v přepravě osob měl přinést i aerowagon ruského konstruktéra Abakovského. Aerodynamický vůz na kolejích, poháněný leteckým motorem. Bylo to rychlé, to ano. Ale nebrzdilo to. Do stanice Konečná při pokusu dopravil tvůrce kromě sebe i dalších 6 pasažérů.
Což je vzácně shodné i s Jeanem de Rozierem, průkopníkem balónového létání. Jak to vyjádřit? Když je to lehčí než vzduch, stoupá to. Jasný. Vodík je lehčí než vzduch. V pořádku. Vodík je extrémně hořlavý. Chyba… Tvrdý dopad pak charakterizoval i start/přistání létajícího auta Harryho Smolinskiho. S tím, že start a přistání od sebe dělily asi 2 vteřiny, a doprovázela exploze.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT
Zrozeni z omylů: Vynálezy, které úspěšně změnily svůj původní potenciál