Zrušit školu?! Vlastně proč ne?

Dospělí často na svá školní léta vzpomínají s nostalgií, protože je jejich mladí v prachu. Většinou už ale zapomínají, že to zas taková legrace nebyla. Je tedy vlastně škola vůbec potřeba? Co nápad zrušit školu?

Škola dneska? Je to bída!

Sice můžeme věřit tomu, že cílem školství je vzdělávání dětí, ale šlo by namítat, že je to jen jaksi vedlejší produkt a odedávna má od malička spíše formovat poddané. Pokud budete holkám a klukům tlouct neustále do hlavy, že mají sedět na jednom místě dokud nezazvoní, být zticha, nepolemizovat a opakovat jen to, co říká autorita, přestane se jim to asi líbit. Ale nakonec si pod tlakem trestů a poznámek zvyknou. A v produktivním věku pak budou pracovat do té doby, než zazní siréna a zároveň budou držet hubu a krok, ať se jim to líbí, nebo ne.

Mimochodem víte, co znamená latinské slovo schola, ze kterého vznikla naše „škola“? V původním významu šlo nejen o „přednášku“, ale také „rozpravu“. A že by tedy školství bylo o diskuzi s žáky se tedy dvakrát říct nedá. Ono když jsou v osnovách základních škol mimo jazyky vyučovány především přírodní vědy, tak se vlastně o ničem ani moc polemizovat nedá.

Přírodní vědy jsou totiž vědami exaktními, tedy přesnými, zatímco humanitní vědy tak jasnou platnost nemají a o jejich závěrech lze diskutovat. Umíte si však představit, že by byl produktem současného školství kriticky uvažující jedince, který umí a dokáže polemizovat s autoritami a navíc ví něco o psychologii, etice apod.? My tedy moc ne…Nevíme jak vy, ale znalost Pythagorovy věty dvakrát denně k přežití nepotřebujeme.

Povinná školní docházka a osvícená Marie

Povinná školní docházka je věcí, která má na českém území počátek v roce 1774 u ženy jménem Marie Terezie. Tato panovnice sice oficiálně chtěla svou reformou dostát osvícenské filosofii, která stavěla na první místo rozum. O tomto jejím motivu ale můžeme úspěšně pochybovat. Stejně jako jiní panovníci doby totiž osvícenské ideje používala primárně k tomu, aby upevnila svou mocenskou pozici. O blaho nějakých nuzáků jí zase tak nešlo.

Vzhledem k tomu, že mnoho dětí muselo v oné době stále makat na poli, školní docházka po Marii nebyla brána zase jako tak dobrý nápad. K jejímu uzákonění ostatně došlo až v roce 1869, kdy už dětská práce nebyla tolik potřeba.

Škola tedy nefunguje? Nenechte se vysmát!

Funguje a skvěle. Jenže ne z pohledu samotných žáků. Pro daný systém, ať už se jedná o monarchii, komunismus či kapitalismus, však všechno šlape tak, jak má. Škola oddělí zrno od plev. Některé fyzika nebo matematika chytnou a stanou se z nich vědci nebo jiní odborníci a většina je skvěle připravena na zapojení se do pracovního procesu. Jako vedlejší a nechtěný produkt pak někteří jedinci využijí své vědomosti, mnohdy ovšem nabyté až na „vejšce,  k poměrně zajímavé kritice daného zřízení. Ale co, s tím se už nějak vyrovnáme.

Opravdu by se měla škola zrušit?

Jistě že ne. Jen by určitě neškodilo, kdyby celé školství fungovalo tak trochu jinak. Ať totiž chceme, nebo ne, dnes stojíme na rozcestí. Zatímco autorita učitelů začíná slábnout, pro děti je škola stále „vopruz“, protože se musí zbytečně učit věci, které je vůbec nezajímají. A pak zažíváme případy, kdy stále častěji dochází k šikanování učitelů ze strany žáků. Onen posun by měl tedy pokračovat směrem k (všeobecně zatím nikdy nerealizovanému) principu „škola hrou“, kdy děti výuka baví a mohou říci i svůj názor. Pak totiž budou tuto poněkud zkostnatělou instituci možná navštěvovat rády.

 V současné době naštěstí začínají růst jako houby po dešti alternativní formy školství, což musíme pouze kvitovat. Tradiční školy totiž mají ještě jeden velmi negativní efekt. Jejich absolventi si často museli x let cpát do hlavy naprosté nesmysly a odpovídat odpověďmi, jež chtěli učitelé slyšet. Tím samozřejmě získají ke vzdělání celkem slušný odpor. Ovšem demokratický systém by měl tak nějak stát na tom, že se voliči rozhodují zejména dle svých vědomostí a rozpoznají, že se jimi politici často snaží manipulovat.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Škola hrou? Policie dělá konečně něco zábavného!

Nesmysly, které pravidelně říkáme dětem. Přijdou vám v pohodě?