Výdobytky, jejichž cena výrazně převyšuje reálnou užitečnost
Když nevíte co s penězi, vražte je do vědy! Výsledek sice nemusí být moc užitečný, ale je to cool. Jak to může v praxi vypadat? Inspirujte se…
Reálně nereálná zpráva do vzdálených galaxií
Zpráva z Areciba spočívala ve vyslání speciálních rádiových vln do vesmíru. K vysílání došlo v roce 1974 a obsahovala řadu informací o naší planetě, lidské rase, číselné soustavě, chemické struktuře apod. Data byla poslána prostřednictvím binárního kódu a na jejich tvorbě se podílela spousta chytrých hlav. Zdánlivě se může jednat o zajímavý pokus o komunikaci s mimozemskými civilizacemi, určitě chytřejší než v nedávném filmu Pixely. Má to však jeden drobný háček – než se signál dostane k zamýšlenému cíli, uplyne 25 000 pozemských let. Hvězdy, ke kterým zpráva letí, dokonce tou dobou už ani nebudou existovat. Snad ani nemá smysl dodávat, že případná odpověď by se k nám dostala za dalších 25 000 let, aby bylo zcela jasné, že tohle byla jen demonstrace možností vesmírných programů, které byly v 70. letech tak populární.
Invaze robotů na měsíc
Jako ve většině jiných oblastí, Japonci se s tím fakt nepářou. Proč vysílat do vesmíru nějaké vlny, když tam můžou poslat něco mnohem lepšího? Třeba robota. Ano, japonští inženýři už několik let pracují na robotovi, který se projde po povrchu měsíce. A nebude to jen nějaká sonda, jakou tam vysílají Američané a podobní zoufalci, řekli si v Japonsku, bude to robot podobný člověku. Takže se můžeme těšit na humanoidní konstrukci, přestože chůze po zvrásněném měsíčním povrchu bude pro takovej stroj nesrovnatelně náročnější než pro standardní pásovou sondu. Není třeba dodávat, že megalomanští Japonci jsou ochotni za takové gesto zaplatit pěkných pár miliard dolarů, časem tam totiž hodlají robotů poslat mnohem víc. Přestože to bude reálně znamenat jen další potvrzení jejich nesporných technologických kvalit, jim to ke štěstí očividně stačí.
Možnosti umělé inteligence
IBM se už pěkných pár let zaměřuje na překonávání podivných met v oblasti informačních technologií. Vytváření umělé inteligence je samozřejmě populárním tématem sci-fi literatury, které do našich životů zatím zas tak moc nevstoupilo. Ale třeba legendární šachista Garry Kasparov by byl jiného názoru – v roce 1997 ve velmi sledované sérii prohrál s počítačem Deep Blue, první umělou inteligencí tohoto typu. IBM neusnulo na vavřínech, pustilo se do tvorby dalšího šikovného přístroje a výsledkem je Watson. Tenhle počítač v roce 2011 vyhrál populární kvízovou hru Jeopardy!, když dal na frak bývalým šampionům. Schválně se podívejte jak:
Superpočítače začínají být využivány ve zdravotnictví, hlavně v diagnostice, ale pravdou zůstává, že jejich největšími úspěchy zatím bylo porážení šampionů společenských her. Což na systémy za pár miliard dolarů není úplně skvělý výsledek. Nechme se překvapit, jak bude tahle inteligence využívána dál (samozřejmě jen do chvíle, než bude chtít vymýtit lidstvo a ovládnout svět, dál už to všichni známe).
Znáte podobné výdobytky, jejichž cena a pracnost výrazně převyšuje reálnou užitečnost? O Apple Watch samozřejmě víme, ale cokoli dalšího nám můžete napsat do komentářů!
Autor: Rimsy
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
36 vidláckých vynálezů, které možná fungují