Startuje mise BepiColombo. Dvě sondy naberou směr Merkur! Potvrdí se přítomnost jiné civilizace?

Objevování vesmíru je dobrodružstvím, které sdílejí vědci s mnoha nadšenci po celém světě. Aktuálně se přitom vydávají dvě sondy na oběžnou dráhu Merkuru, a to v rámci mise BepiColombo. Za ní ovšem nestojí americká NASA, ale jedná se o evropsko-japonský projekt.

Merkur a jeho výzkum

Merkur má minimálně dva „vavříny“. Za prvé se totiž jedná o nejmenší planetu sluneční soustavy, která je pouze o 40 % větší než náš Měsíc, takže jde vlastně o takového drobečka. Za druhé je ze všech planet nejblíže Slunci. Jenže právě díky tomu je jeho povrch pro teleskopy ze Země obtížně viditelný. Naštěstí se k němu v minulosti vydaly již dvě sondy, a to v 70. letech Mariner 10 a v novém tisíciletí Messenger. Snímky, jež pořídily, konečně umožnily více poznat povrch Merkuru, jenž silně připomíná měsíční krajinu. Nyní se na svůj start v rámci mise BepiColombo chystají dvě další sondy, které mají naše poznání opět prohloubit…

Evropsko-japonská mise BepiColombo

Mise BepiColombo byla světu oznámena již v roce 2000, a to Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Počátkem roku 2002 se pak k projektu připojil rovněž Japonský institut kosmických výzkumů (JAXA). Samotné přípravy byly zahájeny v roce 2003 a trvají až do dnešních dnů. Nyní už jdou ale do finiše, neboť start je plánován na 27. ledna 2017. Za pomoci rakety Ariane 5 se k Merkuru vydají hned dvě sondy, jež budou mít různé úkoly.

  • Pod slunečním štítem je umístěna japonská sonda Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), která se bude zabývat především zkoumáním magnetického pole Merkuru.
  • Evropská sonda Mercury Planetary Orbiter (MPO), která mimochodem váží zhruba 1 150 kg, bude naopak mapovat povrch planety. K tomu bude vybavena hned 11 vědeckými nástroji, a to např. kamerou ve viditelném spektru anebo spektrometrem v rentgenovém spektru.
  • Zřejmě nejdůležitější součástí mise je ovšem pohonná jednotka Mercury Transfer Modul (MTM), která musí obě sondy a vědecké vybavení na oběžnou dráhu Merkuru dostat. Jestli totiž selže, vědcům zbudou pouze oči pro pláč.

Mohlo by vás zajímat: původně byla součástí mise ještě sonda Mercury Surface Element (MSE), tedy přistávací modul, který se měl zhruba na týden vydat přímo na povrch Merkuru. Z finančních důvodů ale byla již v roce 2003 jeho přítomnost zrušena.

Jak je asi patrné, hlavním cílem mise BepiColombo bude mapovat povrch Merkuru, ovšem v několika vlnových délkách a zároveň budou hledány vodní ledy v kráterech na pólech. Planeta ovšem není tak úplně za rohem, když leží ve vzdálenosti 80 800 000 km od Země, takže přílet na její oběžnou dráhu je plánován na rok 2024. Na cestě přitom modul absolvuje hned šest meziplanetárních přeletů. Hlavní mise má následně trvat jeden rok, ale může být o dalších 365 dní prodloužena.

Proč BepiColombo? Mise získala svůj název podle italského vědce Guiseppe Colomba (1920–1984). Jeho přezdívka totiž zněla právě Bepi Colombo.

Celá mise ve zkratce:

Budou mít pravdu ufologové?

Pokud se pustíme do vod fantastických teorií, mise BepiColombo může konečně přinést důkaz o existenci mimozemského života. Alespoň si to tedy určitě myslí různí ufologové, kteří její start netrpělivě očekávají. Jeden z nich, totiž Scott Waring přišel v roce 2014 s převratnou hypotézou. Na fotkách NASA z povrchu Merkuru objevil struktury, které označil za stavby mimozemšťanů. Tedy nikoli marťané, ale merkuřané!

Scott Waring vysvětluje svůj objev:

Stručná historie dobývání vesmíru člověkem

Poznávání vesmíru se dlouhá tisíciletí odehrávalo na rovině imaginace, která byla někdy invenční a někdy vedla pouze k představě pánaboha na mráčku. Později bylo díky zdokonalování astronomické techniky pozorování zpřesněno. Teprve ve 20. století však došlo k praktickému dobývání vesmíru. První družicí se stal 4. října 1957 sovětský Sputnik. Jen o měsíc později opustil zemskou atmosféru i první živý tvor, a to Lajka. Původně toulavá fenka sice své misi obětovala život, v tomto ohledu ale stejně překonala většinu z nás. Nebo se snad chystáte v nejbližší době do vesmíru?

Prvním dvounohým tvorem se následně stal 12. dubna 1961 legendární sovětský kosmonaut Jurij Gagarin. A konečně 20. července 1969 přistáli během americké mise Apollo-11 první lidé na Měsíci, když jako první vstoupil na jeho povrch Neil Armstrong. V té době také panovala kolem dobývání vesmíru vlna pozitivity, ale na dalším objektu doposud lidé nepřistáli. Poněkud nenápadně však stále dochází k prohlubování znalostí prostoru nad námi, a to především pomocí různých bezpilotních sond. Na konci ledna tedy startují další dvě a můžeme jen doufat, že budou úspěšné…

Co tomu říkáte?

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Světový den UFO. Kdo a proč ho vlastně slaví?

Cesta na Mars, nebo boj s automobilovými giganty?