Plýtvání jídlem škodí nejen našim peněženkám. Objevte praktické způsoby, jak mu předcházet

Plýtvání jídlem škodí nejen našim peněženkám

Omezit plýtvání potravinami není nijak složité, stačí pár drobných návyků a trochu přemýšlení dopředu. Osvojení si určitých přístupů ušetří nejen vaši peněženku, ale pomůže také ušetřit přírodní zdroje a zabrání hromadění potravinového odpadu na skládkách. A v neposlední řadě má šetření potravinami také morální dopad. Zatímco v Evropě a dalších rozvinutých zemích vyhazujeme tuny jídla každý den, v jiných částech světa lidé trpí hladem a denně bojují o základní živobytí.

Nakupujte s rozmyslem a dle plánu

Základem úspěchu je promyšlený nákup. Než vyrazíte do obchodu, prohlédněte si lednici a spíž, ať víte, co opravdu potřebujete dokoupit. Nákupní seznam vám pomůže vyhnout se impulzivním rozhodnutím i zbytečným zásobám, které by nakonec mohly skončit v koši.

Snažte se vybírat lokální a sezónní potraviny – bývají čerstvější, chutnější a jejich doprava nezatěžuje životní prostředí tolik jako dovoz z daleka. Pokud to jde, preferujte zboží ve větších nebo opakovaně použitelných obalech. Luštěniny, těstoviny nebo ořechy lze často nakupovat do vlastních dóz či plátěných sáčků, čímž snížíte množství zbytečného obalového odpadu.

Správné skladování potravin prodlužuje jejich životnost

Velká část potravinového odpadu vzniká kvůli špatnému skladování. Každá potravina má své místo, kde vydrží nejdéle. Maso a ryby patří do spodní části lednice, mléčné výrobky doprostřed a ovoce se zeleninou do zásuvek. Pečivo uchovávejte v látkovém sáčku, nikoli v igelitovém, aby nezvlhlo a neplesnivělo. Přebytečné porce jídla lze snadno zamrazit nebo zavařit, čímž si vytvoříte zásoby na dny, kdy nebudete mít čas vařit.

Správné skladování nejen prodlužuje životnost potravin, ale také šetří peníze a snižuje ekologickou stopu vaší domácnosti.

Zbytky jako příležitost

Zbytky z kuchyně nemusí nutně znamenat odpad. Přezrálé ovoce lze proměnit v chutné smoothie, marmeládu nebo koláč, tvrdší pečivo poslouží na topinky či strouhanku a z odřezků zeleniny lze uvařit výživný vývar. I z malých zbytků tak může vzniknout nové, plnohodnotné jídlo.

Vaření beze zbytku navíc rozvíjí kreativitu. Člověk se naučí kombinovat suroviny jinak, objevuje nové recepty a přestává vnímat jídlo jako samozřejmost. A to je jeden z nejdůležitějších kroků k udržitelnému životnímu stylu.

Když už bioodpad vznikne, likvidujte ho správně

Ani při nejlepším plánování se nevyhneme zbytkům, které se sníst nedají – slupkám, skořápkám nebo kávové sedlině. Tyto zbytky ale rozhodně nepatří do směsného odpadu. Měly by končit buď v hnědé nádobě na bioodpad, nebo v kompostéru.

Nevíte, kam umístit kompostér? Ideální je stinné místo na zahradě, chráněné před přímým sluncem a silným deštěm. Kompostér by měl být v kontaktu se zemí, aby se do něj mohli dostat drobní živočichové a mikroorganismy, kteří rozklad urychlují. Pokud bydlíte v bytě, můžete zvolit domácí vermikompostér – ten funguje bez zápachu a lze ho umístit i v kuchyni či na balkoně.

Třiďte obaly podle značek

Třídění odpadu by mělo být samozřejmou součástí každé domácnosti. Kromě běžných kontejnerů na plast, papír, sklo, kovy a nápojové kartony je dobré vědět, že recyklační značky na obalech vám přesně napoví, kam konkrétní obal patří.
Například označení PAP značí papír a patří do modrého kontejneru, PET, HDPE nebo PP patří mezi plasty do žlutého kontejneru, a GL označuje sklo, které se vhazuje do kontejneru zeleného.

Díky správnému třídění se materiály mohou znovu využít.

Se správným přístupem šetříme mnohé

Neplýtvání potravinami a správné třídění odpadu nejsou jen módní ekologické fráze, ale zcela přirozený praktický způsob, jak šetřit zdroje, peníze i přírodu. Každý kilogram jídla, který neskončí v koši, znamená méně emisí a menší zátěž pro životní prostředí.

Začněme tedy doma – plánujme, využívejme, třiďme. Každý malý krok má význam a dohromady mohou tyto kroky přinést velkou změnu.