Nová krize na obzoru? Dřív než ropa nám dojde písek! Potřebujeme ho i při výrobě mikročipů nebo solárních panelů. Jak citelně se nás to dotkne?

Celý svět úporně řeší, jak se vypořádáme s nedostatkem fosilních paliv. Ropa ani uhlí nejsou obnovitelné zdroje, a jejich zásoby se citelně tenčí. Přitom je na nich závislý průmysl, doprava anebo třeba výroba plastů. Jenže při tomhle dohadování, která alternativa bude schopná je nahradit, úplně přehlížíme jinou, bližší krizi. Dřív než ropa nám totiž dojde písek. A bude to bolet.

Nová krize? Dojde písek

Že to zní trochu přehnaně? Písek je přeci všude! Jsou ho plné pouště, dna oceánů, říční toky. Jenže pozor, není písek jako písek. Zrovna ten na souši, nejpočetněji zastoupený, pouštní, se pro stavební účely nedá využít. Má příliš malá zrnka, je to v podstatě prach. A jeho částečky jsou navíc dokonale ohlazené. Jinými slovy, vázací schopnost takového písku v substrátu stavebního materiálu je velmi malá. Není k použití. Ve skutečnosti je pro stavební účely použitelných jen asi 5 % suchozemského písku!

Těžbou písku z moří na sebe posíláme vlnobití

Mořský písek ze dna? Ten je sice pro stavební účely ideální, ale je těžké se k němu dostat. Pokud tedy nevysáváte pláže a příbřežní oblasti s pomocí obrovských vysavačů. To se momentálně děje, stejně jako se v Indonésii odtěžují celé písečně ostrovy. Ale je tu jiný problém. Tahle divoká těžba totiž naprosto rozvrací křehké příbřežní ekosystémy. Pokud narušíme tuhle tenkou linii pobřeží, nemůžeme se divit tomu, že města na břehu pak zasahují vlnobití a přívaly vody s výrazně ničivější silou.

Zdroje na souši se povážlivě tenčí

V současnosti je vytěženo 25 % pevninských pískoven, a čtvrtina globálního rezervoáru písku v řekách. To sice nevypadá tak zle, ale čas na hledání náhrady se nám rychle krátí. Zažíváme totiž celoplanetární stavební boom. Taková Čína za dva roky (2011-2013) spotřebovala tolik stavebního písku, jako Spojené státy americké za celé dvacáté století. Proto i když teď ročně vytěžíme přes 36 miliard tun písku, nestačí to.

Je všude, i když jej nevidíme

Silnice, domy nebo sklo. Solární panely, křemíkové mikročipy. Abraziva v zubní pastě. Nic z toho se bez písku neobejde. Když se podíváte na průměrný rodinný dům, je to ekvivalent 200 tun písku. Ne, nebydlíme v pískovištích, ale cihly, beton, střešní tašky: to vše má s pískem dost společného. Stavba nemocnice nebo obchodního centra? 3000 tun písku. A jedna míle čtyřproudé dálnice? 45 000 tun písku. Stavíme víc, a proto spotřebováváme víc.

Za posledních třicet let se poptávka po písku zvýšila (globálně) o 360 %, ale to je jen průměr. Zrovna v Indii o 680 % a v Číně je to skok o 2500 %. V čínském jezeře Poyang se každý den s pomocí obřích těžebních strojů odtěží 980 000 tun písku, ale stěží to pokryje regionální poptávku. Není divu, že se z „obyčejného“ písku stává velmi vyhledávaná komodita.

Písek je ropa budoucnosti

Třeba taková Dubaj ve Spojených arabských emirátech, která prakticky stojí na poušti, musí stavební písek dovážet. Ropní šejkové na to ale peníze mají. Horší už je to ve Vietnamu, Malajsii, Indonésii. Tamní populace rapidně narůstá, lidé tu chtějí bydlet v pořádných domech. Ale ty se bez písku staví dost špatně. Vlastně to skoro nejde. Právě proto tyhle země přistupují na „divokou“ ničivou těžbu oceánských zdrojů. Krize s nedostatkem písku se ale přelévá i na západ.

Civilizace stojí na základech z písku

Debaty o tom, jak nahradíme ropu nebo uhlí, jsou víceméně příjemné a v zásadě kultivované. K dispozici totiž máme desítky možných alternativ, a je jen na nás, jaké si do příštích let vybereme. O tom, co budeme dělat, až dojde písek, se ale taktně mlčí. Protože tady se nám nápadů citelně nedostává. Až zmizí ropa, doprava se nezastaví. Budou tu nejspíš elektromobily, hybridní motory na uměle syntetizovaná biopaliva nebo ztužené tuky. Ale až dojde písek? To bud teprve něco.

Autor: Radomír Dohnal

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Umělá inteligence nebude důvodem naší zkázy. Je nutné zastavit vývoj autonomních zbraní? A bude to stačit? Stroje zajatce neberou, plní úkoly!

Příčinou válek v Africe není nedostatek potravin, ale jejich snadná dostupnost! Nevěříte?