Nejlepším prezidentem po roce 1989 je podle Čechů Havel. Pavel předběhl Klause

Nový průzkum agentury STEM/MARK ukazuje, jak Češi hodnotí prezidenty od roku 1989. Výsledky nejsou překvapivé – ale dobře ukazují, kam se posunuly preference voličů a co dnes lidé od hlavy státu očekávají.

prezidentem

Prezidentem s nejlepším hodnocením po roce 1989 zůstává Václav HaveL

Václav Havel získal první místo napříč sledovanými kategoriemi a stal se tak nejoblíbenějším prezidentem pro roce 1989. Lidé oceňují jeho hodnoty, civilní vystupování i schopnost reprezentovat Česko směrem na Západ. Podle výzkumu ho nejlépe hodnotí mladí lidé do 30 let, vysokoškoláci a lidé s vyššími příjmy. Zároveň platí, že pokud někdo hodnotí pozitivně Havla, často zároveň kladně hodnotí i Petra Pavla.

Havel byl v průzkumu vnímán jako prezident, který:
– reprezentuje hodnoty,
– jedná kultivovaně,
– nepolarizuje společnost,
– udržuje jasné prozápadní směřování.

Tahle kombinace tvoří laťku, s níž jsou další prezidenti srovnáváni – a většinou na ni nedosáhnou.

Petr Pavel: zlepšení, stabilní růst a silná pozice u mladších voličů

prezidentem
Prezidentem s druhým nejlepším hodnocením je aktuálně Petr Pavel.

Současný prezident se meziročně zlepšil. STEM/MARK uvádí, že jeho průměrná známka je nově 2,6, zatímco v květnu měl 2,8. Prezidentem s druhým nejlepším hodnocením se tak nestal náhodou, ale jde o jasný trend.

Pavla lidé nejlépe hodnotí za:
– veřejné vystupování,
– reprezentaci země v zahraničí,
– obhajobu českých zájmů,
– klidnou a civilní komunikaci.

Prezident má ale i slabší místa. Průzkum ukazuje, že veřejnost od něj očekává větší aktivitu v řešení domácích politických sporů. Lidé oceňují jeho styl, ale mají pocit, že vnitropoliticky zůstává příliš zdrženlivý.

Pavel nejvíce boduje u mladých, vysokoškoláků a u lidí s vyššími příjmy. Silnou podporu má také u voličů koalice SPOLU, Pirátů a Starostů. Naopak téměř neoslovuje voliče SPD nebo hnutí Stačilo!.

Václav Klaus: stabilní základna, ale trend postupně klesá

prezidentem
Prezidentem třetí v pořadí skončil v žebříčku Václav Klaus.

Václav Klaus obsadil třetí příčku. Má pevné, ale relativně úzké jádro příznivců. Nejlépe ho hodnotí starší lidé a voliči s konzervativnější orientací. Oceňují zejména jeho razantní styl, důraz na ekonomická témata a schopnost jasně formulovat názory, které bývají spojovány s prezidentem jeho typu.

Výzkum ale ukazuje, že Klausova pozice je stabilní jen u jedné věkové skupiny. U mladších respondentů jeho popularita dlouhodobě klesá. Důvody jsou očekávatelné: generační změna, odlišné hodnoty a odlišná představa o tom, jak by měl prezident vystupovat.

Miloš Zeman: poslední místo a silná polarizace

prezidentem
Prezidentem s nejnižším hodnocením v průzkumu se stal Miloš Zeman.

Miloš Zeman skončil poslední. Dobře ho hodnotí lidé bez maturity, starší voliči a příznivci Andreje Babiše. Typicky jde o skupinu, která preferuje:
– „silného“ prezidenta,
– výraznou politickou zkušenost,
– důraz na ochranu „obyčejných lidí“,
– ostřejší slovník a razanci.

Zbytek společnosti jeho styl hodnotí negativně. Podle dat STEM/MARK je Zeman nejvíce polarizující osobností celého žebříčku.

Co lidé požadují od prezidenta dnes?

Výzkum nabídl i hlubší analýzu toho, co lidé v současnosti považují u prezidenta za nejdůležitější. Požadavky se výrazně liší podle toho, kterého prezidenta daný člověk preferuje.

U voličů Petra Pavla dominují požadavky:
– slušnost a čestnost,
– reprezentativní vystupování,
– prozápadní orientace.

U voličů Miloše Zemana je to naopak:
– vlastenectví,
– tvrdé hájení zájmů „běžných lidí“,
– mužský, starší a politicky ostřílený prezident.

Klíčové je, že politická zkušenost dnes už není tak silným kritériem jako v minulosti. Lidé více sledují styl, charakter a schopnost slušně komunikovat.

Čtyři hodnocené oblasti: kde kdo vynikal?

Hodnocení zahrnovalo čtyři hlavní okruhy:

  1. veřejné vystupování,
  2. zájem o konkrétní problémy občanů,
  3. využívání pravomocí,
  4. reprezentace země v zahraničí.

Výsledky:
Havel dominoval ve všech hlavních oblastech.
Pavel exceloval ve vystupování a zahraniční politice.
Klaus měl silnější pozici ve využívání pravomocí a domácí politice.
Zeman skončil poslední ve většině kategorií.

Jak výzkum probíhal

Výzkum proběhl online mezi 14. a 27. říjnem 2025. Zúčastnilo se ho 1008 respondentů starších 18 let. Vzorek je reprezentativní podle věku, pohlaví, vzdělání, regionu i velikosti obce.

Co z toho plyne?

Data ukazují, že Češi mají relativně jasnou představu o tom, jak by měla hlava státu vypadat. Očekává se klid, rozvaha, charakter a reprezentativní styl. Méně lidí chce prezidenta, který polarizuje nebo agresivně vstupuje do politických sporů. Havel tak zůstává měřítkem, podle kterého se budou posuzovat i budoucí prezidenti.

MOHLO BY SE VÁM HODIT

Europoslanec Zdechovský vyhrál ve Sportce téměř milion. Peníze dá na charitu

Forum Karlín zaplnily tisíce lidí. Rozloučili se s Danou Drábovou