Karolína Plíšková neunesla křivdu a rozmlátila raketou umpire! Pro tenis je to ale jedině dobře

Celý tenisový svět nemluví o ničem jiném, než o zápase Karoliny Plíškové s řeckou soupeřkou Mariou Sakkariovou na turnaji v Římě. Na konci vypjatého duelu udělala rozhodčí Marta Mrozińská chybné rozhodnutí a zcela jasně dobrý míč označila za aut. Následně Plíšková celou hru i zápas prohrála. Místo obligátního podání ruky rozhodčímu vzala raketu a několika údery udělala díru do jejího umpiru.

Plíšková neunesla křivdu a rozmlátila raketou umpire!

Snímky tohoto incidentu oblétly celý svět. Plíšková je považována za chladnou hlavu, která skrývá jakékoliv emoce. Ostatně proto se jí někdy říká „robot“. Jenže i robotovi někdy bouchnou saze, navíc, v tomto případě to bylo oprávněné, protože Mrozińská skutečně udělala nepochopitelnou chybu, kterou okradla českou hráčku o vítězství. Samozřejmě z toho bude pokuta pro Plíškovou, protože tohle se prostě nedělá, ale na druhou stranu se Češky zastalo mnoho tenistů i trenérů. Jako dobré shrnutí si můžeme vzít například tweet bývalé australské tenistky Rennae Stubbsové, která napsala: “Jeden z nejhorších výroků rozhodčích za poslední dobu. Karolína dřela jako mezek a pak ji takhle okradli. A pokutu dostane samozřejmě ona, nikoliv rozhodčí.“

Tenis v těžké krizi důvěry

Tento incident se dá vidět ale i z jiné, daleko širší perspektivy, než jakou je jedna křivda v jednom konkrétním zápase. Tenis totiž v posledních letech prochází podobnou krizí, jako například cyklistika. Jde o krizi důvěry. Zatímco v cyklistiku drtí dopingové skandály, tenis stále více doplácí na korupční ovlivňování sázkařskými gangy, které dosahuje enormních rozměrů.

Vlna tsunami korupce

Podle zprávy Nezávislého panelu, který se problémem korupce v tenise zabýval přes dva roky, jsou zejména turnaje nižších kategorií zaplaveny doslova „vlnou tsunami korupce“. Předseda vyšetřovací komise Adam Lewis uvedl, že: „464 dotázaných tenistů (z celkového počtu 3000) se mělo během kariéry osobně setkat s manipulací výsledků. Navíc předpokládáme, že ta reálná čísla budou ještě o něco vyšší. Anketa je sice anonymní, ale i přesto se nepřizná každý.”

A jde jen o špičku ledovce. Zprávy o masivní korupci prosakují už nejméně deset let a situace se vůbec nelepší, spíše naopak. Hráči, kteří jedou v sázkách a prodávají své vlastní zápasy, jdou na kurt jen proto, aby prohráli. Nerozčilují se, neprojevují emoce, výsledek je prakticky nezajímá, o prohru se přičiní sami, stačí kazit podání a tak trochu „nemít den“. Jenže to má za následek, kromě již zmíněného poškození reputace bílého sportu, také mizerou úroveň zápasů. Ty prodané prostě nebudou nikdy památné bitvy, na které se bude vzpomínat i po letech.

Hra mě nudí, ale peníze beru

To ani nemluvíme o dalším tenisovém nešvaru, tedy hráčích, kteří objíždí turnaje a inkasují peníze jen za účast v prvním kole. Říká se tomu turnajová turistika a je to další velký problém bílého sportu. Dobrým (vlastně špatným) příkladem je třeba australský tenista Bernard Tomic, který proslul svým výrokem po prohraném zápase, že ho hra nudila a nechtělo se mu hrát. Celkově mu prý už několik let chybí motivace do hry. Současně ale dodal, že vydělává tolik peněz, že až s tenisem jednou skončí, nebude už muset nikdy pracovat. To je opravdu prachbídná reklama pro tenis, navíc Tomic v tomto zdaleka není výjimkou. Hráči, kterým se dlouhodobě nedaří, prostě objíždějí turnaje s tím, že už peníze za účast v prvním kole jsou pěkné, a tak byla by škoda o ně přijít. Jak ale hrají takto motivovaní tenisté, asi není těžké uhodnout. Je to hrůza se na to dívat.

Tenisová nuda gentlemanů

Tady jsem u jádra pudla, protože drtivá většina fanoušků sleduje zápasy v televizi a chce vidět kvalitní podívanou. Tenis je v tomto svébytný sport, který je náročný na sledování. Zápasy trvají dlouho, místo bouřlivé atmosféry převažuje ticho, kontakt hráčů nebo hráček je nulový, a kromě výměn se na kurtu mnoho neděje. Pro laika je to někdy až úmorná podívaná. Navíc často chybí emoce. Už obyčejné zakřičení nebo vzteklé máchnutí raketou, je bráno jako excentrická událost a komentáři je nadšeně glosují. Jenže těchto jevů je ve hře většinou jako šafránu, tenisté si prostě gentlemansky a v tichosti pinkají a po třech hodinách si podají ruce s tím, že jeden vyhrál a druhý prohrál.

A jak to celé souvisí s Plíškovou a její dírou do umpiru? Plíšková se vztekala, protože chtěla vyhrát a protože dřela pro vítězství na kurtu. Zcela zjevně nebyla hráčkou, která by zápas prodala sázkařům. A také ukázala, že i v tenise jsou k vidění velké emoce. Právě díky těmto souvislostem je jen dobře, že udělala to, co udělala.

Autor: Snaut

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Z národní ikony se Koukalová stala ukřivděnou pojídačkou tamponů

Ruská propaganda na motorkách objíždí Evropu. Kdo jsou Noční vlci a které státy je na svém území nechtějí?



Pin It on Pinterest