Jak se slavily Vánoce a Silvestr před rokem 1989? Pojďte si zavzpomínat!
Vánoce a Silvestr jsou dvě zaběhlé tradice. Jak ale probíhaly v dobách nedávno minulých, tedy před rokem 1989? Možná se budete divit, ale mnohé zvyky, které nám naordinovali vysoce postavení soudruzi, přetrvaly dodnes…
„Soudruzi, co kdybychom ty Vánoce zrušili?“
Víte, že se komunističtí pohlaváři nemohli dočkat druhé poloviny prosince? Tedy ne že by se tolik těšili na Vánoce, ale v jednadvacátý den tohoto měsíce se roku 1879 narodil samotný Josif Vissarionovič Stalin! Bylo tedy co slavit a v ústředním výboru KSČ určitě ukápla nejedna slza. Naopak Vánoce neměly za totality na růžích ustláno. V 50. letech se dokonce soudruzi pokoušeli systematicky potlačovat mnohé staročeské zvyky.
Svátky jako takové si ale i přes jejich náboženský původ zrušit nedovolili, protože by to zřejmě znamenalo nežádoucí srocení lidu, až by se milý Josif v hrobě obracel. Přesto dokázali toto období poněkud proměnit, a to např. snahami o „instalaci“ Dědy Mráze od našich bratrů z východu. Ostatně legendární sovětský film Mrazík na rozdíl od vlády jedné strany Sametovou revoluci přežil, a tak opanuje naše obrazovky dodnes. Třikrát hurá!
Možná vás překvapí, že rovněž vánoční kapr, který je dnes brán jako jedna z nejvýraznějších tradic, má své kořeny v 50. letech, tedy alespoň jeho všeobecné rozšíření. Do té doby se totiž vánoční kuchyně lišila dle regionu a byla velmi pestrá. Rozmanitost ovšem soudruhy strašila v nejhorších nočních můrách. Klidný spánek naopak poskytoval lid, jemuž šlo zasahovat do všech oblastí života a dosahovat tím kýžené uniformity.
Co očekávat od Dědy Mráze? Nic moc…
Takřka nekonečné fronty byly jedním ze znaků minulého režimu. A co teprve na Vánoce?! Jistě, z absence internetu soudruhy tak úplně vinit nemůžeme, ovšem všeobecný nedostatek zboží již mají na triku právě oni. Pokud jste tedy chtěli nakoupit zajímavé dárky pro celou rodinu, abyste si pomalu vzali týdenní dovolenou a čekali, čekali a čekali. A nakonec jste toho stejně moc nekoupili, protože nebylo co.
Děti tak mohly pod stromečkem nejčastěji očekávat stavebnice Merkur či Seva, veleoblíbená céčka či opravdový hity jako mrkací panenku, kola favorit, BMX či RMX anebo lyže Sulov. Pletené ponožky od babičky již asi tolik radosti neudělaly, ale aspoň hřály. Dospělí si zase v lepším případě věnovali oblečení z Tuzexu, žiletky Astra, ale populární byla i pánská kolínská Pitralon či ženský parfém Živé květy. Děda Mráz zkrátka a dobře plán na 120 % obvykle neplnil.
Silvestrovské estrády a novoroční projevy přežily. Naštěstí?
Zajímavé je, že oslavy konce roku se od dob totality zase tolik nezměnily. „Krásnou“ tradici alkoholových pitek totiž netřeba modifikovat a bude tady za každého režimu. Rovněž humorné televizní estrády jsou na obrazovkách televizí přítomny dodnes. Jenže zatímco za minulého režimu bavila v závěrečný den roku celý národ taková esa jako Vladimír Menšík, dnes bychom někoho podobného hledali marně.
Nový rok také nabízel možnost bilancování, a tak jej soudruzi systematicky využívali k šíření propagandy. K tomu ostatně sloužily i novoroční projevy prezidenta republiky (jinak další tradice, která je nadále dodržována). Na Nový rok bylo zkrátka třeba naslibovat šťastné zítřky v bratrství se Sovětským svazem a nikdy jinak. V tom se ovšem naštěstí soudruzi pletli…
Aby to bylo „silvestrovštější“, musí nastoupit pěkná propagandistická písnička (Silvestr 1972):
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:
12 důvodů, proč nenávidět Vánoce. Souhlasíte s námi?