Jak baťovské ceny ovlivnily naše nákupy a co na nás řetězce zkouší dnes?

Znáte celosvětový přínos českého podnikatelského génia? Stojí za ním zajímavý příběh. A co na nás zkouší současné obchodní řetězce dnes? Podlehnete nebo se nedáte?

Baťovské ceny a praktiky supermarketů

Když se řekne spojení „český podnikatel“, nic moc lichotivého nás asi nenapadne. Vzpomeneme si na vejlupky typu Viktora Koženého a Radovana Krejčíře, kteří renomé tuzemského podnikání zrovna nevylepšili. A přestože za komunismu živnostníkům taky pšenka nekvetla, můžeme z historie vypíchnout jeden podnikatelský rodinný klan, jenž byl významný dokonce v celosvětovém měřítku. A právě kvůli úspěchům celé své rodiny se stal pan podnikatel trnem v oku komunistickému režimu. Jen se mrkněte, jak byl vylíčen v propagandistickém škváru Botostroj z roku 1954. A o kom že to mluvíme? Zjistíte hned pod videem:

Legendární továrník a jeho praktiky

Koncem devatenáctého století ve Zlíně založil slavnou obuvnickou firmu Tomáš Baťa. To vás asi moc nepřekvapí. Pomocí revolučních technik řízení, které jsou dodnes popisovány v učebnicích, ji vypracoval ve vrchol středoevropského podnikatelství. Nás teď ale zajímá, co se stalo v roce 1922. Kvůli deflaci byly ceny zboží proklatě nízko a před obchodníky stál obrovský úkol – jak lidem prodat své produkty? Jak je přesvědčit, že jsou lepší než konkurence? S mazaným nápadem přišel právě zlínský obuvnický král.

Baťa zasadil tvrdý políček konkurenci díky originální cenové politice. Místo „10 Kč“ prodával za „9 Kč“ a podobně nakládal i s haléři, jež v té době ještě měly hodnotu. Díky tomu se mohl ohánět hesly ve stylu „na každou bankovku/minci vám vrátíme“ nebo „boty stojí méně než 10 Kč“. Tohle všechno dnes můžeme brát jako standard, ale tady se bavíme o počátku 20. století – kdyby se už tehdy psaly marketingové příručky, Baťa by byl na předních stranách. Takhle si musel ještě pár let počkat.

Nechci tu slevu zadarmo!

Důvod, proč na nás tahle finta funguje, je jednoduchý – myslíme si, že je věcička, o kterou stojíme, levnější. Halíře nebo eurocenty bereme jen jako drobáky a zajímá nás to první číslo, které vidíme. Proto pokud srovnáváme dvě ceny, zvolíme tu nižší, přestože díky haléřům může být rozdíl minimální. A navíc jednociferné číslo (třeba „9“) vypadá lépe než dvouciferné („10“). Jsme holt jednoduchá stvoření a necháme se zmást až podezřele lehce…

A platí to i dnes?

Baťovské ceny a jejich vnímání lidmi bylo nejednou podrobeno výzkumu, naposledy se o to pokoušeli francouzští vědci v roce 2008. Průměrná pizza se vyhoupla na vrchol popularity, když jako jediná měla nastavenou cenovku končící devítkami. Náhoda? To těžko…

A každá větší firma si je toho vědoma, tím si můžete být jistí. Loni u nás například jeden operátor sjednotil ceny svých služeb, aby odpovídaly baťovským standardům. Ve Spojených státech jsou zase dlouhodobě oblíbené obchody, které nabízejí veškeré zboží za 99 centů. No nekupte to, vždyť to nestojí ani dolar! Na Slovensku tyhle praktiky neovlivnila ani změna měny – koruny nebo eura, devítky na konci žijí dál. A schválně si zkuste otevřít leták libovolného supermarketu – 90 halířů uvidíte skoro u každého produktu…

Pozor i na jiné praktiky!

A s čím dalším na nás řetězce rády vyrukují? Možná se budete divit. Podívejte se na následující soupis a žasněte, jak vás mají omotané kolem prstu:

  • Zboží ve slevě nemusí být zas tak akční, jak se zdá – často se třeba týden před plánovanou akcí určité zboží výrazně zdraží, aby následná sleva byla výraznější. Takže u dražších produktů se vyplatí sledovat dlouhodobý vývoj cen v různých obchodech.
  • Velký nákupní vozík je nepraktický, těžko se řídí a občas ani neprojede uličkou. Ale hlavně budí dojem, že toho máte málo a měli byste nakupovat víc.
  • Obchody se snaží zákazníka nalákat už od vchodu. Proto hned u vstupu můžete najít zboží, které je buď v lákavé slevě, nebo krásně vypadá a voní (čerstvé pečivo, ovoce, zelenina).
  • Také občas chcete jen vběhnout do obchodu pro pár základních věcí a zase rychle zmizet? Tím byste ale obchodníky nepotěšili, takže to nejzákladnější zboží není pohromadě, ale naopak rozeseto po všech koutech obchodu.
  • Když jdete nakupovat s dítětem, s blížícími se pokladnami mu radši zavažte oči. Sladkosti ve výši dětských očí tam totiž rozhodně nejsou náhodou.
  • Letáky a promo materiály často lákají na slevu ve výši třeba až 80 %. V praxi to obvykle znamená, že takové slevy dosáhne jen pár nezajímavých produktů a ostatní jsou prodávány za běžné ceny. Ale to nevadí, protože zákazník je už nalákán…
  • Uklidňuje vás hudba, kterou v obchodech hrají? To je dobře, má ve vás navodit pohodovou atmosféru, abyste nikam nespěchali a chtěli v klidu nakupovat.

Fikané, že? Necháváte se také těmito fenomény ovlivnit? Určitě! Ale všímáte si toho? Napište nám do komentářů.

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Rodinné nákupy? Víme, jak se z nich vykroutit

25 důkazů, že nakupování s dětmi je děs