„Hoši, neděkujem. Za rok už nejezděte!”

Mistrovství světa v ledním hokeji 2017 skončilo, tedy minimálně pro český tým. Žádný úspěch se tedy nekonal a tak to (nejen) hráči dostávají od části národa pořádně sežrat. Má tedy vůbec cenu, aby za rok opět jezdili?

Propadák, ostuda, fiasko, fraška!

Těmito slovy hodnotí někteří fanoušci (často ti, kteří se sklouzli na ledě tak maximálně za barákem na zamrzlé kaluži) MS v hokeji v Paříži a Kolíně nad Rýnem, které pro český tým skončilo bez medaile. Jistě, úspěch se čekal větší, ovšem sluší se dodat, že většina týmu nezklamala. Nejvíce problémů tak měli útočníci ze zámoří, kterým turnaj střelecky vůbec nevyšel. Ano, obrovská tragédie, z níž se bude národ vzpamatovávat celá desetiletí! Že jsou hokejisti a sportovci vůbec hromosvodem pro vybití všemožných životních frustrací, si ostatně mnozí z nás už zvykli…

Je nám samozřejmě jasné, že všichni kritici jsou v práci naprostí profesionálové, a když jim šéf zavolá, aby jeli namísto dovolené REPREZENTOVAT firmu a celou ČR do zahraničí, tak vždy bez jakýchkoli výmluv jedou, rodina, nerodina. Pokud by tomu tak skutečně bylo, jak by se potom asi tvářili, kdyby za nimi stála banda, která by permanentně vykřikovala, že nic neumí, že jsou ubožáci a že by na jejich místě měl být někdo jiný?

Jenže hokejisti jsou přece přeplacení milionáři, kteří s tímhle přístupem musí počítat. Jistě, ale zároveň to jsou taky lidé, jež mají stejné emoce jako všichni ostatní, a podobné věci na ně zkrátka a dobře dolehnou. Ostatně, slova o přeplacených milionářích jasně ukazují, že u některých bude za vším stát taky tak trochu závist. Nebo nám chce někdo tvrdit, že kdyby naši hokejisti brali „desítku hrubýho”, byla by kritika stejně silná? Zřejmě ne.

„Riskuje smlouvu, obětuje se pro národ a lidi na něj hází špínu…”

Tato slova pronesl kapitán Jakub Voráček, aby se zastal mladého Davida Pastrňáka. A také to pěkně schytal. Vždyť je přeci „českej hokej” v krizi, každý to ví, a Voráček tomu ansámblu neumětelů letos navíc kapitánoval! O tom, že naše repre bude brzy pravidelně bez čtvrtfinále, se ostatně v kuloárech mnoha českých internetových diskuzí hovoří již mnoho let. Snad nejblíže k tomu, že se tak skutečně stane, jsme přitom v posledních letech měli na MS 2010.

To se mimochodem konalo v Kolíně nad Rýnem, a kromě Slovinců (místo nich hrál Kazachstán) tu byli na chlup stejní účastníci jako letos. Naši tehdy prohráli s Nory a se Švýcary 2:3, a kdyby v posledních dvou zápasech osmifinálové skupiny neporazili Lotyše a Kanaďany, do čtvrtfinále by vůbec neprošli. To by bylo řevu o ostudě! Jenže český tým oba duely zvládl a nakonec vybojoval zlato. „Kucí” z řad potenciálních kritiků si tak mohli na „Staromáku” z plna hrdla zakřičet: „Hoši, děkujem!”.

Vraťme se ale do současnosti. Nadávky a urážky totiž letos nekončí pouze u samotných českých hokejistů. Ostré kritice se nevyhnuli ani trenéři, stejně jako sportovní komentátoři České televize, redaktorky u ledu i experti z řad bývalých hokejistů. No co, když kritizovat, tak plošně. Na druhou stranu se zdá, že by tito samozvaní kritici v roli hrajícího trenéra v jednom zápase vychytali shot out, zároveň dali hattrick, po zápase udělali rozhovor sami se sebou, ve volném dni ještě odmoderovali studio MS a zvládli by i onu pověstnou tužku. Je tedy velká škoda, že se do toho nepustí, protože pak by se medaile jen hrnuly a ESPN by byla oproti ČT ze dne na den druhořadou televizí.

Jaká je hranice úspěchu a neúspěchu?

Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi tenká. Vezměte si třeba takové Finy. Na světovém poháru vyhořeli, když ve skupině B skončili poslední bez zisku bodu a se skóre 1:9. V Euro Hockey Tour to potom také nebylo ono a v Lize mistrů se žádný finský klub nedostal ani do čtvrtfinále. Na MS nyní Finové dostali „bůra” od Francie a do vyřazovací části turnaje se dostali z posledního místa jen díky 1 bodu náskoku právě na Francouze.

Kdyby hráči země „tisíce jezer” nepřešli ve čtvrtfinále přes Američany, sezóna by asi na severu Evropy byla hodnocena podobně jako u nás. Finští fanoušci přitom už v průběhu základní skupiny žádali hlavu trenéra Lauriho Marjamäkiho. Nyní ale lze hovořit o relativním úspěchu Finové dokonce mohli získat medaili, ale nejprve podlehli Švédsku a v boji o bronz potom i Rusku. Čeští hokejisté přitom byli lepší na Světovém poháru, v Euro Hockey Tour, v Lize mistrů a v základní části MS. Je tedy finský hokej aktuálně v krizi, nebo ne?

Hoši, děkujem. Za rok zase přijeďte!

Letošní MS se zkrátka nepovedlo tak úplně podle představ (co ale mají říkat takoví Slováci?) a rozhodně se nedá mluvit o úspěchu. I v práci s mládeží má český hokej jistě své rezervy. Na druhou stranu, nemáme takovou základnu mládeže, jako hokejové velmoci, a po velkou část roku ani zamrzlé rybníky a jezera, jako severské země, kde se po ledě prohání skoro každý. A ne vždy se navíc rodí generace hokejistů, která nás reprezentovala na přelomu tisíciletí. I když tedy nadpis článku hovoří jasně, většina z nás asi bude ráda, pokud současní reprezentanti za rok na MS přijedou

Autor: Petr81

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč je hokej lepší než ženská?

Češi milují hokej a věří v cenný kov. Největší oporou je prý Plekanec!



Pin It on Pinterest