5 nejbizarnějších disciplín, které se kdy objevily na olympijských hrách

Dnes nám většina olympijských sportů přijde zcela běžná a s dlouhou tradicí. Nebylo tomu tak ovšem vždycky a v průběhu minulého století se na některých hrách objevily i disciplíny, které prostě nechápeme. Pojďme se podívat na kvintet nejdivnějších soutěží, které se na olympiádách kdy objevily!

Sólo synchronizované plavání

Asi si říkáte: “Cože?” a máte pravdu. Na třech olympijských hrách mezi lety 1984 a 1992 se objevila soutěž v synchronizovaném plavání jednotlivců. Tahle podivná disciplína funguje dodnes a koná se v ní třeba i mistrovství světa, z olympijského programu však byla naštěstí poměrně rychle vyřazena. Hlavní myšlenkou je synchronizace akvabely s hudbou, k čemuž nikoho dalšího nepotřebuje. No, jak je libo.

Masakr holubů

Dnešní hliněné kotouče jsou pro sraby, opravdoví chlapi si radši zastřílí do živého! To byla alespoň myšlenka druhé novodobé olympiády, která se konala v roce 1900 v Paříži. Pouze tam byla střelba do živých holubů oficiálním sportem a není divu, že se na dalších hrách už neobjevila. Dokážete si určitě představit ten masakr, když je na omezeném prostoru rozstříleno několik set holubů. Inferno plné krve a peří ukázalo, že tohle asi pro další hry není dobrý nápad.

Výš, jen výš!

A na přelomu století ještě zůstaneme. Francouzi si totiž neodpustili vyzkoušení ještě jednoho podivného sportu – závodů horkovzdušných balonů. 61 mužů a dokonce i 3 ženy nastoupili do svých košů a snažili se ohromit porotce v délce a výšce doletu či době ve vzduchu. Tenhle nápad se zřejmě moc neujal, protože balonová premiéra se stala zároveň i derniérou. Takhle uklidňující sport aby dnes člověk pohledal!

I světelné meče?!

Součástí následujících her v Paříži v roce 1924 byl i demonstrační sport s názvem La Canne. Vychází z tradiční francouzské bojové techniky, jež má základy v šermu, pouze místo kordů se bojuje se speciálními dřevěnými tyčemi. Mrkněte, jak toto sportovní umění připomíná souboje se světelnými meči z Hvězdných válek, které jsou o poznání zajímavější než současné šermířské disciplíny:

Ponor… do dálky?

Bizarní vodní disciplína si cestu do oficiálního programu našla pouze jednou, a to v roce 1904. Spočívala v tom, že plavec skočil šipku do bazénu, nesměl hýbat rukama ani nohama a zvítězil borec, který takto doplul nejdál. Zní to absolutně ujetě, ale prvních pár olympiád se ty pravé disciplíny teprve hledaly, takže musíme organizátorům odpustit i takovéhle přešlapy. Podívejte se, jak mohly být závody v ponoru do dálky vzrušující:

Klidná současnost?

I dnes se můžeme nad některými soutěžemi pozastavit. Skoky na trampolíně patří spíš na dětská hřiště než na olympiádu. Moderní pětiboj zase obsahuje tak podivný výběr disciplín, že nechápeme, kdo na to mohl přijít. Nebo vás by snad napadlo chtít po jednom sportovci, aby plaval, jezdil na koni, šermoval a střílel z pistole? A závody chodců, vyžadujících po atletech, aby si povinně vykloubili kyčle, budí rozpaky už spoustu let. Možná jsme na tahle sportovní odvětví jen zvyklí, ale přesto nám výše zmíněné pecky z historie přijdou přece jen o dost divnější. Souhlasíte s námi? Jaké další olympijské výstřelky vás napadají? Pište pod článek!

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

10 nejbohatších sportovců světa. Kdo si utírá zadek bankovkama?

Nejbizarnější dopravní prostředky – jak se nejdivněji přepravíte?