Porno mi vzalo reálný sex

Porno a závislost

Otevřený rozhovor s mužem, který bojuje se závislostí na pornu

Standa, 38 let, vypadá na první pohled jako úplně obyčejný chlap. Ale když začne mluvit, ztichnete. Otevřeně přiznává, že se roky potýká se závislostí na pornografii – a že bez porna má problém se svým sexuálním životem. V rozhovoru mluví bez cenzury, ale i bez zbytečného patosu. O tom, jak vypadá život, když kliknutí nahradí dotek, a co všechno mu to vzalo.

Jak poznal, že má problém

„Bylo mi kolem třiceti a měl jsem tehdy přítelkyni. Všechno mezi námi klapalo, ale v posteli jsem byl úplně mimo. Reálný sex mě najednou nevzrušoval. Zato večer, když jsem si v koupelně pustil porno, bylo všechno jak po másle. Až tehdy mi to došlo – něco je špatně.“

Závislost na pornografii se neprojeví ze dne na den. Mozek si pomalu zvyká na rychlou, snadnou a extrémní stimulaci. A když se pak setká s realitou, není schopný reagovat. Standa to poznal nejen na sobě, ale i na tom, co sledoval.

„Začalo to klasicky. Ale postupně jsem potřeboval víc – tvrdší věci, absurdnější scénáře. Normální dotek ženskýho těla mi pak přišel… nudnej. A to je fakt děsivý uvědomění.“

Dopady na vztahy i práci

„Byl jsem permanentně podrážděnej, unavenej, nesoustředěnej. V práci jsem místo řešení úkolů scrolloval na Redditu a plánoval, kdy budu doma sám. Všechno se tomu muselo přizpůsobit.“

Závislost se začala projevovat i v běžných dnech. Snížená motivace, vnitřní napětí, časté výčitky. Standa přestal aktivně vyhledávat partnerské vztahy.

„Reálnej vztah znamená emoce, komunikaci, zranitelnost. Porno nic z toho nevyžaduje. Jen stiskneš play. A v tu chvíli je všechno zdánlivě v pohodě. Ale jen na deset minut.“

Sex bez porna? Problém

„Byl jsem jako odpojenej. Bez porna jsem neměl erekci. Při sexu jsem byl naprosto mimo. Myšlenky jinde, tělo nechtělo spolupracovat.“

U mužů se závislost na pornu často projevuje tzv. porn-induced erectile dysfunction – mozek zkrátka ztratí schopnost reagovat na běžné podněty. Standa to popisuje jako emocionální i fyzické odpojení.

„Nebylo to o přítelkyni. Byla skvělá. Ale já byl jinde. V hlavě jsem si přehrával videa a čekal, že mi to pomůže. Nepomohlo.“

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený MOJE PSYCHOLOGIE (@mojepsychologie)

Pocity studu a izolace

„Cítil jsem se jako zoufalec. Jako někdo, kdo selhal. Ale navenek jsem působil normálně. To je na tom to nejzrádnější – vypadáš v pohodě, ale uvnitř se rozpadáš.“

Standa dlouho mlčel. Neřekl to kamarádům ani partnerce. Obával se výsměchu i odsouzení. Závislost na pornu je společensky stigmatizovaná – často bagatelizovaná jako „chlapská záležitost“ nebo zlehčovaná vtipy.

„Byl jsem mistr v zakrývání. Ale sám před sebou jsem se schovat nemohl. A tak jsem si psal deník. Abych měl aspoň jeden bezpečnej prostor.“

Detox i relapsy

„Zkusil jsem úplný stopku. Žádný porno, žádný honění. Prvních pár dní to bylo jak absťák. Třes, nespavost, podrážděnost. Ale po týdnu jsem začal poprvé po letech něco cítit. A to mě nakoplo.“

Začal používat aplikace, které mu blokovaly přístup k pornu. Omezil čas na mobilu. Zavedl ranní rutiny. Začal chodit běhat. A hlavně – začal mluvit.

„Poprvé jsem to přiznal partnerce. Řekl jsem jí úplně všechno. Myslel jsem, že mě opustí. Ale ona mě objala a řekla: pojď to zkusit. Spolu.“

Když sdílíš, nejsi sám

„Byl to zlom. Přiznat se nahlas. Dostat zpětnou vazbu. Vidět, že nejsi zrůda, ale člověk, co bojuje. A hlavně – že v tom nejsi sám.“

Reakce okolí Standu překvapily. Nejen že ho nikdo neodsoudil, ale spousta lidí mu přiznala, že s tím taky bojuje. I kamarádi. I ženy.

„Tohle fakt není problém jen chlapů. A není to problém jen těch, co sledujou porno deset hodin denně. Někdy stačí dvacet minut, ale denně. A jsi v pasti.“

Co by poradil ostatním

„Nepodceňuj to. Není to jen zábava. Pokud máš pocit, že tě porno ovládá víc než ty jeho, je čas něco změnit. Zkus vydržet týden bez něj. A napiš si každej večer, jak se cejtíš. Jen tohle. Začni.“

Standa dnes není „čistý“. Ale má plán. A má vůli. Není to cesta na pár týdnů – ale začal ji. A to je podle něj klíč.

„Dneska už nejsem závislej. Ale pořád jsem zranitelnej. Ale víš co? Aspoň už nejsem potichu nadrbanej ve stínu monitoru. Jsem chlap, co se snaží žít. A cítit.“

Naděje existuje

Závislost na pornografii je tichý problém. Nikdo ho nevidí, ale zasahuje miliony lidí. Otevřený rozhovor, jako je ten se Standou, může být tím prvním krokem, jak se vymanit z kruhu viny, studu a opakovaných selhání.

A pokud se teď někde v tichosti díváte na obrazovku a víte, že vás tenhle text zasáhl – možná právě dnes je ten den, kdy s tím začít něco dělat.

MOHLO BY SE VÁM HODIT 

Vítěz Survivoru 2025: Pavel „Spicy Pája“ Tóth ovládl finále a získal 2,5 milionu i nové SUV

Libido a sex: 7 věcí, které muži musí vědět o ženské touze