Spectre – 150 minut nestačí!

Narážky z předchozích tří dílů Craigovských bondovek na mocnou teroristickou organizaci konečně zapadly do rámečku. Ve stínech skrytá „anti-MI6“ dostala své jméno – Spectre. Dostalo se jí ale také dost prostoru?

Dvou a půl hodinová stopáž nového bondovského filmu s Danielem Craigem na oko slibovala, že se dozvíme vše o všem a odejdeme z kina se spokojeným úsměvem na rtech, jak to všechno chápeme. K takovému výsledku však v sedačkách kina vedla cesta zdlouhavá, kdy se mozky diváků čas od času musely i chvíli vařit ve vlastním mozkomíšním moku, aby pochopily souvislosti občasně nesouvisle střídajících se záběrů.

Je těžké udržet tempo s filmem

Ono když máte držet tempo s Bondem odhalujícím útržkovité stopy vedoucí k tajné organizaci Spectre a ještě do toho sledovat, jak M bojuje proti politickému nátlaku ohrožujícím existenci MI6… no zkrátka a dobře je to stejně složité jako držet se návaznosti předchozí věty. Sam Mendes si protentokrát připravil až příliš velké sousto, které se jemu samotnému do pusy nevešlo stejně tak jako dějová návaznost do celých sto a padesáti minut dlouhého filmu.

Pro Spectre nebyl prostor

Vedle toho, aby na sebe jednotlivé záběry a dějové linie snímku alespoň náznakovitě navazovaly, bohužel nezbyl právě ten prostor pro dostatečné vystoupení organizace Spectre ze stínů – nemluvě o nejzápornějším záporakovi ze všech. Ernst Stavro Blofeld má spojovat všechny dílky z Casino Royale, Quantum of Solace a Skyfall. Každý Bondův šrám, nepřítel a žena navždy vyňatá z jeho života připadá na svědomí tomuto muži. Na něj samotného však nepřipadá ve filmu dost času! Uvidíme možná nehynoucí respekt jeho kumpánů, chapadla teroristického uskupení sahající až k samotnému srdci MI6, dokonalý úkryt v pustině nebo supersilnou a nesmrtelnou gorilu ve stylu Gregora Clegana. James se ovšem z každým z problémů vypořádá až přespříliš rychle a snadno.

Sejmout Davea Bautistu mu možná chvíli trvalo a podařilo se mu to nakonec jen se štěstím ale tak permanentně, že se nezabitelný zabiják doslova vypařil stejně rychle, jako se objevil. Christopher Waltz mohl se svým arzenálem a hereckým výkonem skvěle vyniknout, bohužel ale spíš zanikl v nedostatku času.

Akční scény překvapily!

Na druhou stranu se Mendesovi musí nechat, že nám přichystal pár nemožných akčních scének z období klasiky. Akce jako demolice budovy a rvačka ve vrtulníku nad kouzelným Mexico City, automobilová honička v Římě nebo džíp-letecká honička v Rakousku nepostrádaly ani jedna notnou dávku napětí, drsňáctví a humoru. Humor nechyběl ani v jiných sekvencích filmu – v momentech, kde byste ho nečekaly stejně jako třeba milostnou scénu.

Osudové ženy. Zničí Bonda?

Kdyby se snad někomu toho zdálo ještě málo a nevěřil by snad tomu, že dvě a půl hodiny je na tohle všechno doopravdy málo, očekávat můžete také vývoj charakteru hlavní postavy. Myšlenky typu „povolení zabíjet nám dává možnost nezabít“ nebo „může jeden člověk ustát tolik bolesti, aby zbylo méně bolesti pro všechny ostatní“ naznačují, že Bondova nátura eskaluje kamsi za obzor všeho známého a typického pro agenta 007. Je možné, že nynější bondgirl Léa Seydoux se mu stane osudovou, nebo zůstane u hravého oťukávání Moneypenny?

A co říkáte na Bonda vy?

Autor: Jan Marek

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nechutní vědátoři ve filmech

Vítejte ve světě zpravodajských služeb!