Mýty, které jste považovali za fakta

Každý z nás máme v hlavě určitě celou řadu užitečných faktů, které jsme jednou nebo vícekrát někde zaslechly a bereme je jako skutečnosti. Zažil ale, nebo ověřil si kdokoliv z nás kdy tyto domnělé pravdy? Nebo skutečně ve své paměti nosíme pouze mýty a domněnky, kterými nás krmí naše okolí? Dříve se třeba věřilo i v to, že přímý pohled do slunce v pravé poledne zlepší zrak.

Mýty o vaření

Začněme u toho, co praktikujeme denně. V ideálním případě se u plotny zastavíme alespoň jednou za den, někteří i vícekrát. Hlavní chod, ale především příloha se velice často vaří, a dost z nás má kolikrát nutkání tento proces urychlit. Určitě jste od rodičů, babičky nebo známého slyšeli radu, že osolená voda se rychleji vaří (sníží se bod varu)… A to byla lež. Funguje to právě přesně naopak, a to byste ještě potřebovali pěknou hromádku soli. Jedině asi 230 gramů soli skutečně pohne s bodem varu, ale pouze o 2° Celsia, a ještě k tomu nahoru. Sůl vám akorát takové těstoviny ochutí, protože slanost se vodou skutečně přenese. No, a jestli si myslíte, že díky oleji se vám k sobě těstoviny nebudou lepit, tak jste taky na omylu. Akorát budou tučnější a kluzké tak možná po přecedění. Proti lepení je dobré míchání.

green_beans_with_almonds-02

Taková troška rozdíl neudělá

Mýty o vědě

Tak tady by se hodilo přestat urážet Alberta Einsteina. Jestli vám někdy na škole namlouvali, že i Einstein propadl z matiky a nic si z toho nemusíte dělat, měli byste takové pomýlené lidi opravit. Einstein neudělal přijímací zkoušky na vysokou technickou v Curychu (ETHZ), ale ne kvůli jeho výkonu v matice nebo vědách. V těch exceloval.

Rozhodně můžeme zmínit i Coriolisův efekt, který známe spíš z fascinující kuriozitě o tom, že se na jižní polokouli proud vody ve spláchnutém záchodě otáčí doleva a ne doprava. Mořské proudy nebo tlakové níže v meteorologii skutečně rotují doleva a má na to vliv rotace Země. Co ale taková fyzika neovlivňuje, to je směr proudu ze splachovacího zařízení na vašem záchodě. To je vynález člověka.

V matice a vědách exceloval

V matice a vědách exceloval

Mýty o biologii rostlin a zvířat

Tohle vezmeme ve zkratce. Banány nerostou na stromech, banánovník je bylina, což znamená, že nemá dřevnatějící stonek. No, a když už víme, jak to je se stromy a bylinami, můžeme přejít i ke zvířatům. Takový býk se totiž určitě směje tomu, když si o něm myslíme, že ho rozzuří červená barva. Veškerý dobytek je totiž barvoslepý, co se týče červené a zelené barvy. Co ho skutečně štve, jsou pohyby matadorovi mulety (toho červeného plátna). Když už jsme u barvosleposti, mohli bychom si napravit také povědomí o netopýrech. Oni totiž nejsou nevidomí, neboli slepí, je to dokonce naopak. Ti největší z nich vidí i lépe než my, lidé. Echolokace je jenom třešničkou na dortu. A od tohoto létavce se můžeme přehoupnout rovnou k ptákům, protože rodiče svá mláďata po doteku člověkem v naprosté většině případů vážně neodvrhnou. Ptáci totiž mají poměrně špatný čich.

Barva ho doopravdy nezajímá

Barva ho doopravdy nezajímá

Mýty o člověku

Konečně se dostáváme přímo naší vlastní „lidské hlouposti“. Kde začít? Třeba u té inteligence, tedy v mozku. Alkohol naše mozkové buňky neničí, ale pouze minimálně poškozuje. Krátkodobě však vyřazuje z funkce spojovací tkáň na koncích neuronů. Z toho pak vzniká náš opilý stav a domnělé zhloupnutí člověka. Z mozku také nevyužíváme pouhých 10% jeho celkové kapacity. Samozřejmě záleží na úkolu a činnosti, protože ne různé z nich používáme jiná mozková centra. Na konci dne ale většinou vážně použijeme v součtu celou naší hlavu. A když hlavu náhodou nemáme v zimě pod čepicí, vážně naráz neztrácíme většinu tělesného tepla. To se děje jenom malým dětem. Ty zase rády jedí, a tak se dostáváme k jazyku, který se nedělí na různé oblasti podle slanosti, sladkosti anebo kyselosti. Chuťové pohárky jsou všude stejné a právě skrze ně rozeznáváme chutě.

Skutečně?

Skutečně?

Bonusy na konci

Ulehčit můžeme i chudákovi Napoleonovi, který byl podle všech a všeho malým mužem. Pravdou je, že ve své době dosahoval i lehce nad průměrnou výšku tehdejších Francouzů. Z Francie pak můžeme zamířit do Číny a zamyslet se nad tím, jestli je Velká čínská zeď skutečně vidět až z oběžné dráhy. Vážně totiž vidět není, stejně jako žádná z lidmi postavených struktur a budov. Jiné je to s velkými městy v noci, to je potom jiná podívaná.

Také víte o něčem, co není tak úplně pravdivé, jak se tvrdí?

Autor: Jan Marek

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Největší mýty o sektu. Tohle jste netušili! Nebo ano?

7 nesmyslů o sexu, nad kterými se pobavíte. Taky věříte na zubatou vaginu?