Inspirativní proslovy napříč 20. stoletím

Spousta lidí je schopna přijít s poměrně zajímavým projevem, desítky jedinců jej umějí podat tak, že osloví masy, ale jen hrstka vyvolených se svou řečí dokáže dostat do učebnic dějepisu. Následující pětice to zvládla.

Proslovy

Začněme jedním z vůbec nejslavnějších proslovů minulosti. I have a dream Dr. Martina Luthera Kinga Jr. (15. 1. 1929 – 4. 4. 1968) patří ke zlatému fondu lidského kulturního dědictví. Americký baptistický kazatel a významný vůdce boje afroamerického hnutí za lidská práva jej přednesl ve středu 28. srpna 1963 během slavného Pochodu na Washington za práci a svobodu. Nosnou myšlenkou celého, zhruba 16 minut dlouhého, projevu bylo volání po rovnosti a konci diskriminace. Před washingtonským Lincolnovým památníkem mu naslouchalo přes 200 tisíc lidí, další pak živě prostřednictvím rádia či televize. Také Kingova řeč přispěla k tomu, že prezident Lyndon B. Johnson později podepsal řadu protidiskriminačních zákonů (např. zákon zakazující diskriminaci na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávání či zákon proti diskriminaci v oblasti bydlení).

Churchillův první projev na postu ministerského předsedy (1940)

Jedna z nejvýznamnějších postav novodobých dějin, bývalý ministerský předseda Velké Británie Winston Churchill (30. 11. 1874 – 24. 1. 1965) patřil mezi nejzářnější řečníky své doby. To dokázal i 13.května 1940 při svém prvním projevu na postu ministerského předsedy, kdy v Dolní sněmovně promluvil k válkou zkoušenému národu a dal mu sílu do lítých bojů s nacistickým Německem:

„…Nemohu nabídnout nic než krev, dřinu, slzy a pot. Čekají nás nejtěžší zkoušky. Máme před sebou mnoho, mnoho dlouhých měsíců bojů a utrpení. Tážete se, jaká je naše politika? Řeknu: „Vésti válku na moři, na souši a ve vzduchu s celou mocí a ze všech sil, které nám Bůh může dát: vésti válku proti obludné tyranii, která nebyla nikdy překonána v ponurém, žalostném seznamu lidských vin. To je naše politika. Tážete se, jaký je náš cíl? Mohu odpovědět jedním slovem: Vítězství – vítězství stůj co stůj, vítězství přes všechnu hrůzu, vítězství, jakkoli dlouhá a trnitá bude cesta; neboť bez vítězství není života…

Rozlučka baseballové legendy Lou Gehriga (1939)

Byla by škoda, kdybychom v záplavě politických projevů pozapomněli na emotivní rozlučku famózního baseballisty a legendy New York Yankees Henry Louise Gehriga (19. 7. 1903 – 2. 7. 1941). Ta se uskutečnila 4. července 1939 a smrtelně nemocný sportovec v ní s vděčností děkoval za vše, co mu osud nadělil. Ačkoli mu díky amyotrofické laterální skleróze (jinak také Lou Gehrigova choroba) zbývaly maximálně tři roky života, označil se za „nejšťastnějšího muže na zemi“ a odešel se vztyčenou hlavou. Předtím Gehrig odehrál neuvěřitelných 2130 zápasů v řadě a velkou měrou se ta zasadil o popularizaci baseballu ve Spojených státech.

Gándhího výzva k ukončení anglické nadvlády v Indii (1942)

Zatímco v Evropě vrcholily boje 2. Světové války, Indové vedli vlastní tažení za svobodu. Téměř století žili pod přímou nadvládou Britského impéria a začínali toho mít tak akorát po krk. Stěžejní postavou indického hnutí za nezávislost byl vůdce Mahátma Gándhí (2. 10. 1869 – 30. 1. 1948). Ten usiloval o mírové vymanění Indie z područí Britů a ponoukal k nenásilné “občanské neposlušnosti”. Učinil tak také ve svém slavném projevu (Quit India) z 8. srpna 1942. Indové nakonec i díky Gándhímu nezávislosti opravdu dosáhli.

Novoroční projev Václava Havla (1990)

A nakonec nemůže chybět ani jeden ze stěžejních projevů pro našince, posametový, třeskutě upřímný novoroční proslov nově zvoleného prezidenta republiky Václava Havla.

Vzpomenete si na některé další jedinečné projevy 20. století? Trumanův či Marshallův proslov z roku 1947, Hitlerova nenávistná filipika, Kennedyho projev v Západním Berlíně nebo Reaganovu řeč o Sovětské „říši zla“ z roku 1983? Napište nám o tom do diskuze pod článkem!

Autor: Pseudofilosof

Loading...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

19 kousků netradičního pouličního umění

13 největších věcí na světě