Dvě pohlaví. Platí při rozmnožování, ale v hlavě je sexuální orientace složitější

Zdá se, že dneska jsou nejrůznější psycho-sexuologické studie děsně v módě, a čím víc pohlaví vymyslíte, tím dostanete víc duhových smajlíků. Tým zdravotníků z virginské Technické univerzity do všeobecného guláše vnáší trochu odlišný, ale rozhodně zajímavý pohled. Hovoří o fluidní sexuální orientaci každého z nás, která se prý v průběhu života částečně proměňuje.

Sexuální orientace každého z nás se prý v průběhu života částečně proměňuje

Hetero, homo a mezitím tak trochu bi, pro notorické všežravce. Ještě před pár lety nám tohle dělení stačilo, ale jak říká badatelka Christine Kaestleová, z dlouhodobého hlediska to moc nedává smysl. Když to vezmeme nimravě od startu, jako homosexuál vplujete do poznání své sexuální orientace většinou přes nějakou „bi“ zkušenost, než v sobě konečně rozpoznáte gaye. Takže tu jednou máme zmateného heteráka, který se chvilku identifikuje se svou náklonností ke stejnému pohlaví jako bisexuál, než zakotví sám sebe jako homosexuála.

Holky s holkama, kluci s klukama

Spousta lidí se ale spokojí s nějakou tou „bi“ zkušeností, a jejich vývoj v tomto směru na druhou stranu růžové barikády nepokračuje. Navíc, spousta homosexuálů není schopna přiznat svůj coming out, a raději zkousnou depresi heterosexuálního vztahu nebo manželství. Což leckde není o štěstí, ale o přežití. Kdo se v tom pak má vyznat? „Sexuální orientace jednotlivce není do značné míry fixní stav,“ soudí v odpovědi Kaestlová. Strkat lidi do jednotlivých škatulek je snadné, ale nepřesné. Příliš zjednodušující.

Tisíc lidí, tisíc chutí

Ne, takové ty řeči, že se někdo dobrovolně rozhodl být homosexuálem, nebo že je to nemoc, která se dá léčit, od téhle akademické pracovnice opravdu nečekejte. Její pointa tkví jinde: „Sexuální orientace totiž odráží mnoho aspektů života,“ dodává. Někdo je nám sympatický, s někým se identifikujeme, nějak se sami stavíme vůči světu. Od dospívání po důchod se to dost mění, a s tím i naše postoje k vlastní sexuální orientaci. Hranice mezi “nikdy bych nic takového neudělala” po “mohla by to být zajímavá zkušenost” není neměnná.

Když je škatulek málo nebo moc…

Rozhodně to platí u žen, kterým Kaestlová přiznává vyšší sexuální fluidnost. Jak k tomu došla? Zeptala se 6000 studentů (ve věku od 16 do 32 let) na jejich sexuální orientaci. Anonymně. A pak se jich ptala ještě následující čtyři léta. Brzy zjistila, že s kolonkami homo/hetero/bi tu toho moc nesvede. Na základě rozvíjejících se zkušeností dotázaných se totiž jejich vlastní identifikace měnila. Byly tu různé kategorie „převážně hetero“ nebo „povětšinou bi“. Nebo taky minimální sexuální zájem o kohokoliv.

A kdo vlastně škatulky orientace potřebuje?

Dvacátnice, které na počátku studie nebyly příliš vybíravé, a braly muže i ženy, nekončily nutně ve třiceti jako lesbičky. Mladí muži s pestrou bisexuální minulostí se usadili v hetero-pásmu zájmů. Ne vždy, ale často. Drtivá většina dotázaných ozkoušela v průběhu času několik sexuálních identit. Čistí homosexuálové od začátku do konce tu byli samozřejmě také. Kaestlová upozorňuje na to, co její respondenti popisují jako “sexuální přitažlivost“. Je to spíš chuť, která se vyvíjí a mění s věkem. Někdy prostě chcete vyzkoušet něco nového, podívat se na celou nabídku menu. A buď se vám to zalíbí, nebo nikoliv. Pokud ano, možná u toho zůstanete.

Pohlaví? A vy to sami nepoznáte?

Z této studie plynou dva závěry, které ne každému musí sednout. Předně, pohlaví jsou jenom dvě. To je to přísně logické, ba přímo biologické členění. Není tu prostor pro nejistotu, podívejte se sami, co se vám tam dole ne-houpe, a hned máte jasno, na kterou toaletu máte jít. A za druhé? Sexuální orientace není určujícím faktorem čehokoliv. Jako kategorie členění pozbývá smyslu. Jsme všichni stejní, jen s různými preferencemi, které se mohou a nemusí vyvíjet. Sexuální orientace je prostě do značné míry fluidní záležitost. Co to znamená?

Pestrost je nekonečná. Proč ji rozebírat?

Že můžete být, kým jen chcete, a ani čtyřiapadesát vymyšlených orientací nikdy plně nepostihne vaši originalitu, ať už je stálá nebo neměnná. I jako čirý homosexuál byste v této množině mohl začít brzy tvořit svébytnou skupinu, která se sexuálně orientuje téměř výhradně na kníraté blond muže se skotským přízvukem a amputovanou nohou. Protože taková je třeba zrovna vaše momentální orientace. Než tedy dál štěpit nepopsatelnou pestrost sexuální orientace, je účelnější hledat nejmenší společné jmenovatele. Mužské a ženské pohlaví. A samu sexuální orientaci pak nebrat za ukazatel čehokoliv, protože chutě se někdy mění. Co je vlastně komu do toho, jakou máte orientaci, a proč by to mělo být důležité? Jednou jste člověk, ne?

Sexuální orientace je sestavena z různých životních zkušeností napříč časem, zatímco tvořené kategorie často popisují jen momentální stav a jsou proto statické, umělé,“ říká Kaestlová. I když se svým způsobem pokouší o smír, přátele si tím rozhodně nezískala. Na jedné straně proti jejím závěrům vystupují zastánci tvrdé linie, kteří by nejradši do jinosexuálů zavřených v sanatoriích cpali hormony, Bibli a elektrošoky, aby je “vyléčili”. Ale také zastánci LGBT lobby, kteří si poslední dobu nezdravě libují ve své výlučnosti, na úkor většinové společnosti, které jsou, ať se to někomu líbí nebo ne, její nedílnou součástí. To by ale chtělo mnohem víc tolerance na obou stranách.

Autor: Radomír Dohnal

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Dobrovolný sexuální půst. Počet nesouložících do věku třiceti let se za dvacet let ztrojnásobil

Co všechno o vás prozradí váš profil na sociálních sítích. Psychologové mají naprosto jasno

Loading...




Send this to a friend