Ve starověkých Athénách by k Brexitu nedošlo, nesměli tam volit pitomci

Řecké Athény jsou zdrojem demokracie pro celý západní svět, jako ho dnes známe. Sami Atéňané dělali průměrně 40 hlasování a referend ročně a celkem jim to fungovalo. Měli totiž jedno zásadní omezení – v Athénách nesměli volit idioti. Dnes bohužel můžou a tak to podle toho vypadá.

Abychom byli přesní, tak v Athénách ještě nesměli volit otroci, ale to se ve starověku tak nějak očekává. Podstatné bylo, aby k volbám, které tam měli klidně troje do měsíce, nechodili blbci. V Athénách byl za blbce považován ten, kdo neměl oprávnění zastávat veřejný úřad, neměl vzdělání a nezajímal se žádným způsobem o politiku. Debatovat neustále o politice, a to pokud možno veřejně na fóru, patřilo k athénskému bontonu. Takže kdo na všechno kašlal, v hlavě měl seno a politika mu nic neříkala, ten prostě nevolil, protože byl obecní blb.

Nějak nám ta demokracie od těch dob zdegenerovala. Volby máme sotva jednou za dva roky a nechodí k nim nikdo, i když volit může skoro každý. K dobrému zvyku většiny obyvatelstva patří se o politiku vůbec nezajímat, případně se po pátém pivu začít rozčilovat, nadávat a nakonec spadnout někam pod stůl. Athéňané média prakticky neznali, my máme všechny ty internety, televize, rozhlasy, a přesto to pak dopadá tak, jak to dopadlo v JúKej. Tedy průserem. U nás se přímá volba prezidenta taky moc nepovedla, takže to není zdaleka jen výsadou Britů.

Země, která těží z toho, že je finančním pupkem Evropy, se z Evropy vyčlenila. Existují hodnověrné zprávy, že mnoho lidí vůbec netušilo, co přesně dělají. Stačil jim nějaký obecný pocit nasrání a hodili do urny lístek LEAVE.  Teď se najednou všichni strašně diví, jak to dopadlo. Bookmakeři, politici, v šoku jsou dokonce i ti, kteří Brexit sami propagovali.

Libra spadla na nejnižší minima, co svět světem stojí. Skotové, kteří na rozdíl od Angličanů umí počítat, hlasovali pro setrvání v EU a když jim to jejich sousedé na jihu totálně pokakali, tak už se chystají od Anglie preventivně trhnout. Ostatně už se objevily i nápady, že by se podstatné bankovní instituce mohly přestěhovat do Skotska. To by se pak odtrhlo a zůstalo v unii.

Další super nápad je opakovat referendum, aby se došlo k lepšímu výsledku. Legrační je, že stránku s peticí k referendu založil týpek, co si myslel, že Británie samozřejmě setrvá v unii. A tak chtěl, aby se hlasování opakovalo. Teď mu stránku ukradli odpůrci Brexitu a je na ní přes tři miliony podpisů, aby se celá ta šaráda opakovala znova.

Těžko soudit, jestli je něco takového možné. Taky se momentálně vůbec neví, kdo by měl vlastně vést ten velký evropský rozvod. Premiér Cameron se prý po referendu doma rozplakal, pak oznámil rezignaci a prý už si to má celé převzít někdo jiný. A ti, co nejvíc tlačili na pilu, aby se Británie odřízla, najednou nejsou vidět. Bělovousému dědkovi Jeremy Corbynovi se vzbouřila vlastní strana, s Brexitem najednou nechce nic moc mít ani bývalý starosta Londýna Boris Johnson, radost má snad jen euroskeptik Nigel Farage.

Výzkumy ukázaly, že vůbec nejvíc to Británii zavařili důchodci. Velká většina z nich hlasovala pro LEAVE. V Británii holt bábu ani dědu nepřesvědčili a ti jim to teď pěkně podělali. Sami už se celé té katastrofy, co nejspíš bude v dalších letech následovat, nedožijí, takže jim to nejspíš bylo jedno.

Abychom jen nedrbali Brity, panáčci z EU jsou fakt týpci, se kterýma chcete mít dvojdomek. Tusk, Juncker, Frau Merkel a další zástupy europolitiků jsou asi tak super jako europivo. Evropská unie už léta stojí za lejno a vůbec není divu, že to spoustě lidí leze krkem. Půlka europoslanců v práci vůbec není, ta druhá tam jen se sluchátky na uších spí. Celý ten spolek by se měl pověsit za koule do bruselského průvanu.

To všechno Britové samozřejmě velmi dobře věděli, nicméně odchod zrovna nebylo to nejlepší řešení. Teď všichni hledí a pláčou, ale na to holt měli myslet dřív. Tohle by se v Athénách fakt nestalo.   

A co vy na to?

Autor: Snaut

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Čtyři důvody, proč vás feministky vždycky zničí

Muzikanti versus politici – kdo má navrch?