Řekli vám, že žijete jako blázen? Na tyhle šílence určitě nemáte!

Říká se, že každý je tak trochu blázen. Někdo méně, jiný více. Někdo si vystačí sám, jiný potřebuje alespoň obecenstvo. Až si přečtete, co vyvádí tihle šílenci, budete si ťukat na čelo a nechápavě kroutit hlavou.

Korzet ji vrátil do 19. století

Sarah Chrisman nikdy nechtěla nosit korzet, ale ve chvíli, co jí ho manžel dal k 29. narozeninám, tak tenhle kousek prádla změnil její život. Začala se zajímat o jeho historii, o viktoriánskou dobu a oblékala se výhradně tak, jak to bylo běžné pro ženy z té doby. Sarah a její manžel Gabriel se jednoho dne rozhodli, že viktoriánská doba jim plně vyhovuje a že budou žít stejně. Myjí se pouze nad malým lavorem, do kterého si nalívají vodu ze džbánu. Osvětlení jejich domu v americkém Port Townsend jim zajišťují olejové lampy. Pokud jde o vaření, tak používají knihu receptů z 19. století. Jedinou moderní vymožeností, které se zatím nezbavili, je lednička. Ale brzy chtějí pro větší autentičnost přejít na uchovávání potravin pouze na kusech ledu. Své poznatky a zážitky Sarah popsala v knize „Viktoriánské tajemství: Co mě korzet naučil o minulosti, přítomnosti a sobě samé“.

Pes v těle člověka

Je spousta lidí, kteří milují psy, ale jen jeden se psem stal. Narodil se před 51 lety jako Gary Matthews a teď je v každé volné chvíli chlupáčem se jménem Boomer. Někdejší ajťák z Pittsburghu. Rodina mu pěkně sype žrádlo do misky (nejradši má mléčné kosti a psí sušenky), nosí obojek a dokonce i spí v psí boudě. Taky se rád honí za auty a štěká. Od roku 1980 je v USA oficiálně uznána skupina lidí, kteří se silně identifikují se zvířaty, označují se jako furries a Gary Matthews, vlastně Boomer, je jejich čelním představitelem.

S křížem na zádech jako Ježíš

Pětašedesátiletý Lindsay Hamon strávil posledních 31 let svého života tím, že chodí světem, na zádech táhne obří kříž a každému, kdo chce poslouchat, vypráví o Ježíšovi. Byl už ve více jak 20 zemích včetně Nového Zélandu, Srí Lanky, Rumunska či Indie. Stříleli na něj v Bangladéši, vyhodili ho ze Svatopetrského náměstí ve Vatikánu, ale on neustále 12 hodin denně vláčí 3,66 metru vysoký a 183 centimetrů široký a 25 kg těžký kříž z cedrového dřeva světem. Jediným ulehčením jeho řehole je malé kolečko připevněné na dolní části břemena. Žije z darů od věřících, a občas se zastaví ve svém rodném městě Cornwall, kde bydlí jeho dvě dospělé děti.

Zvolila život ochrnutého člověka

Ocitnout se na invalidním vozíku je pro většinu lidí děsivá představa, se kterou se dokáží jen těžko popasovat. Docela obráceně tomu je u Chloe Jennings-White, dvaačedesátileté ženy ze Salt Lake City. Tahle povoláním chemička se už několik let pohybuje na vozíku. Ač je fyzicky zdravá, má na nohou upevněné pohybu bránící dlahy a na vozíku tráví veškerý svůj čas. Když se při jízdě dostane k překážce, vstane, odepne dlahy a pěkně po svých s vozíkem v ruce vyšlápne například schody. Před sedmi lety u ní lékaři diagnostikovali BIID, což je vážná psychická porucha, která tělesně zdravému jedinci způsobuje pocit, že by byl šťastnější jako postižený.

Autor: red

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Youtubeři stárnou a jejich fanoušci taky! Co bude dál?

Farmářská tržiště – jsou zárukou kvality nebo je to podvod?