Očima mužů: Jak vnímáme ženské starosti? Co ženy řeší a co si o tom chlapi opravdu myslí?

Ženy jsou zvláštní tvorové: sice neví, co chtějí, ale nikdy nepřestanou, dokud to nedostanou. To se obecně ví. K pochopení ženských starostí máme my muži stejně daleko jako většina ostatních chlapů, co jich kdy tenhle svět nosil.

Jak muzi vnimaji zenske starosti

Je známo, že ženy dokáží zpracovávat mnohem více informací a provádět mnohem více věcí najednou, ale tato chvályhodná a záviděníhodná vlastnost se velice rychle mění ve dvojsečný meč. Sice mají větší přehled o domácnosti, vztazích a situaci na vozovce, ale ten zároveň využívají jako vítanou možnost dělat si příliš velké starosti se slepými uličkami, do kterých se nakonec náš život nevydá.

Žena: “A co když mě přestane milovat? Co když zůstanu sama?”

Jistě: i muž dokáže přemýšlet o několika možných důsledcích nějaké věci, ale nikdy podobnou činnost nechápe jako odrazový můstek k záchvatům trudnomyslnosti. Příklad? Bude stačit klasická ženská otázka: „A co když mě přestane milovat?“. Případně v naší společnosti čím dál častější: „A co když mě vyhodí z práce?“

Samozřejmě jsou i ženy, které dokáží vidět zlatý lem sluneční záře i na tom nejtemnějším oblaku svého života. Ale daleko častěji cesta podobných představ skončí v bažině hrůzy z toho, že zůstanou na celém světě samy a nebudou mít komu dát všechnu svou lásku.

Muž: Na rozdíl od muže, který se cynicky zasměje a pomyslí si něco o tom, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, případně že se jako metař alespoň dostane na čerstvý vzduch. Ale. Každá zatáčka vede k další příjemné rovině a bylo by škoda nevyužít životního kopance k tomu, abychom alespoň trochu nepřidali do kroku.

Když se žena zeptá: „Co budeme dělat?“, chlapská odpověď pravděpodobně zní: „Počkáme a uvidíme. Mezitím si budeme užívat příjemný výhled. A co bude k obědu miláčku?“

Žena: “Ne… totiž vlastně ano”

Když žena říká ne, myslí tím vlastně ano – už jste ten vtip slyšeli? Nesmíte hned věřit všemu, co se říká. Když totiž žena říká ‘ne’, myslí tím ‘ne’. (S výjimkou mnoha případů, kdy vlastně chce říct: ‘rozhodně nikdy, pokud ovšem…’, ale to je jiný příběh).

Muž: S tématem ženské nerozhodnosti a nejednoznačnosti se můžeme setkat u Shakespearea stejně jako u Čechova, ale v podstatě jde znovu o promýšlení příliš mnoha tahů dopředu najednou. Ženy nejsou nerozhodné – to tedy určitě ne! Pokud se k něčemu odhodlají, nezastaví je vůbec nic a z cesty jim uhne i rozzuřený nosorožec (pokud si váží vlastního života).

Ten hlavní rozdíl mezi muži a ženami spočívá v tom, že se ženy řídí přírodou a plynou s jejím proudem, zatímco muži se vždy snažili tento proud přehradit a tok života svázat přehradami, jezy, morálkou a zákazy. Každý z nás zná pojem ‘aprílové počasí’ – vzpomínáte?

Odpověď hledejte v přírodě

Příroda jako by se nemohla rozhodnout, jestli už přišel ten správný okamžik pro teplý vítr, jestli už jsou stromy připraveny na to, aby vypučely první listy, a nám se zdá, že váhá mezi dveřmi ze zimy do jara a každou chvíli jako by chtěla udělat krok zpátky, i když ji to sebevíc táhne kupředu.

Připomíná vám to ženy, že? A přitom: vyčítáme někdy přírodě to, že je nerozhodná? A opravdu bychom se měli tolik divit, když nám ženské chování tolik připomíná pozdní březnové odpoledne? Až přijde ten správný okamžik, přijde jaro a není třeba nic uspěchat.

jak muži a ženské starosti

Zdroj:123RF.com

Ženy jsou z Venuše a muži z Marzu

Pravidelný lunární cyklus dodává naší půvabnější části lidstva kromě rovnováhy i jistou schopnost plánovat. Muži jsou oproti tomu impulzivnější a žijí okamžikem. Když zničehonic najednou přistoupí k akci. Je to stejné jako když na povrchu sluneční pece dojde k erupci a plameny vyšlehnou daleko do vesmíru.

Co je správně?

Oba přístupy jsou správné a nic rozhodně nevypovídá o větší užitečnosti jednoho z nich. Jde jen o to dokázat tyhle způsoby myšlení a jednání dobře zkombinovat…

Žena: Tvoje starosti na mou hlavu!

Složitost ženského myšlení by každý odborník pojal jinak – psycholog by trousil latinská slova, teolog by zmínil Adama a Evu, manažer by mluvil o mikro a makroekonomice, sociolog o psychice skupin. Všichni by měli pravdu a všichni by nejspíš řešili stejné problémy v okamžiku, kdy přijdou domů z práce. Už francouzský prezident Charles de Gaulle tvrdil, že ho manželská hádka dokáže vyčerpat víc než schůzka na nejvyšší úrovni – a většina mužů s ním může jen souhlasit.

Jak to muži vnímají

Mužům často připadá, že si jejich drahé polovičky pro všechnu tu starost a obavy vůbec nedokáží užít žádnou radost ze života, zatímco ženy odpovídají, že někdo tady přece musí myslet na to, aby nechodily děti do školy bez bot a aby měly všechny tužky a pastelky náležitě ořezané.

Muži řeší potíže na Středním východě a to, jaký vliv budou mít na běžný život u nás, zatímco ženy trýzní obavy nad tím, jestli mlékárna na rohu nezkrachuje a nebude třeba nosit jogurty ze supermarketu na druhé straně města.

Muži plánují cíl dovolené, ženy balí oblečení.

A jak to doopravdy je

Muž: Když se to tak vezme, sotva si kdokoli z nás může stěžovat na to, že jsou ženy jiné, protože myslí na věci, které by nás muže nikdy nenapadlo rozebírat nebo jen trochu pokládat za důležité.

(Stejně jako ženy nepokládají za důležité, kam pojedou na dovolenou, pokud tam bude písečná pláž, moře a dost melounů pro všechny, a válka v Iráku je nezajímá přinejmenším do té doby, než zastaví u čerpací stanice a zjistí, o kolik se zase zdražil benzín.).

Ženy se hroutí, i když je dobře

Z mužského hlediska je samozřejmě možné pochopit, že ženy trápí situace, která znamená ohrožení určitých stránek manželství – manžel přijde o práci, automobil je třeba dát do opravny, televize přestane fungovat, vysavač nevysává. Potíž je v tom, že ženy se dokáží psychicky hroutit i tehdy, když nastane situace kladná, která přináší jasný zisk.

Př. manžel dostane přidáno, případně vyhraje v loterii nový automobil, televizi či vysavač. Samozřejmě, tohle všechno by bylo pochopitelné ve chvíli, kdy by se dalo prohlásit, že jsou ženy konzervativní a jakákoli změna je dokáže vyhodit ze sedla (což není pravda).

Rada na závěr: Smiřme se s tím!

Proto budou básníci až do konce světa vzdychat nad nepochopitelností ženského chování. Proto se budou v našich domácnostech napořád odehrávat vášnivé diskuse o ničem a květináři si budou mnout ruce, protože po každé takové rozepři jim stoupnou tržby.

Jak se dopracovat ke spokojenému manželství

Ke spokojenému manželství nám mužům zbývá jediné: pochopit, že voda je mokrá, v noci je tma a ženy se trápí věcmi, která nás dokáží rozesmát svou malicherností. Stejně jako dokáží Měsíc a Slunce existovat v jednom vesmíru, je možné prožít krásnou manželskou lásku i při tak rozdílném pohledu na to, co bychom měli v životě pokládat za dostatečně důležité na to, abychom si kvůli tomu dělali vrásky.

(Ale stejně: dodnes jsme nepochopili, proč chtějí ženy řešit ty nejzávažnější věci právě úderem půlnoci v okamžiku, kdy se v ložnici zhasne a jde se spát…)

Autor: red

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Muži otevřeně o ženách: vlastnosti, které na ženách milujeme nejvíce

Muži otevřeně o tchýních. Co všechno vás po svatbě čeká?





Send this to a friend

...