Nejlepší snajpři světa – ani jste je nezahlédli a bylo po vás

Odstřelovačské řemeslo je jedno z těch, které v armádě nikdy nezastará. Přes všechny nejmodernější vymoženosti je to stále jen neuvěřitelně těžká práce, která v sobě obsahuje trpělivost, adrenalin, vynikající zrak a pak ještě cosi navíc, co nelze pojmenovat. Nejlepší snajpeři světa to rozhodně měli.

O Chrisu Kylovi se natočil nedávno film a možná se díky tomu stal nejznámějším sniperem na světě. Jeho příběh byl převyprávěn už mnohokrát, takže se podíváme na nějaké další zajímavé borce a také ženy. Těmi bychom ostatně mohli začít. Sověti za druhé světové války považovali snajpry za cosi, co se pro muže příliš nehodí. Zároveň se nijak nezdráhali zařadit do vojenských frontových jednotek ženy. Měli vynikající tankistky, pilotky a také snajperky. Mezi nimi byla například Róza  Šanina, pohledná ale smrtící mladá žena, která do svých 19 let stihla poslat na onen svět přes 50 Němců. Pravděpodobně jich bylo mnohem víc, ale počítaly se jen ověřené killy. Nebyla  nejúspěšnější, co do počtu zabitých, ale byla velmi slavná a extrémně odvážná. To ji na konci války stálo život, protože se snažila zachraňovat svého kolegu z dělostřelecké palby a sama to koupila. Když už jsme u těch sovětských žen, tak vůbec nejlepší byla Ljudmila Pavličenková. I ona byla velmi pěkná, zabila 309 nepřátel, z toho bylo 39 německých odstřelovačů, se kterými s oblibou vedla sniperské souboje. Její Mosin-Nagant byl ale vždy lepší. Dostala se na poštovní známky, byla na turné na Západě, v Hollywoodu se setkala třeba s Charlie Chaplinem. Zkrátka šikovná holka a sovětům se tah s angažováním žen do role odstřelovaček rozhodně vyplatil.

Bílá smrt z Finska

Vůbec nejlepší sniper byl Fin, kterému se říkalo Bílá smrt. Simo Häyhä byl původně lovec a když začala válka se Sověty, tak jen změnil kořist a začal lovit nepřítele. Byl neuvěřitelný. Maskoval se sněhem a větvemi, aby mu nestoupala pára z pusy, měl v ní stále sníh, na hlavě měl bílou kuklu, nevšimli byste si ho, ani kdybyste stáli přímo proti němu. Dokázal nehnutě čekat celé hodiny. Zabil 505 Rusů, byla na jeho hlavu vypsána odměna. Nakonec ho dostali. Tedy skoro. Ustřelili mu v boji půlku čelisti. Jeho kamarádi ho odtáhli z boje. Všichni měli za to, že skončil, ale on přežil. Sice měl zdeformovanou hlavu, ale žil až do roku 2002.

Střela, která neměla trefit

Když jsme u těch rekordů, tak co se týče killu na největší vzdálenost, vede Brit Craig Harrison. V Afghanistánu zasáhl Talibance na dva a půl kilometru. Kulka letěla k cíli šest vteřin. Harrison tvrdil, že střílel v podstatě marnou ránu, podle příruček se na tak velkou vzdálenost nic trefit nedá, protože to už hraje roli každá maličkost včetně větru nebo dokonce i zakřivení země, ale on to prostě zkusil. Kulka k překvapení všech zasáhla do hlavy Talibance, který obsluhoval kulomet. Nebylo to hned na první ránu, ta minula, ale druhou už trefil. Po dalším výstřelu navíc sejmul i nabíječe, který byl v podstatě stejně daleko. Dodnes nad tím odborníci kroutí hlavou, protože jeho puška  L115A3 prostě takto daleko nic trefit nemůže, efektivní dostřel výrobce udává 1500 metrů. Jenže jak vidno, když se to umí…

Souboj snajprů rozhodlo sluníčko

Ještě se musíme podívat na nejslavnější výstřel snajperské historie. To totiž nebyl ten Harrisonův, ale měl ho na svědomí Carlos Norman Hatchcock II. Za tímhle vznešeným jménem se skrýval mladík, který ve Vietnamu zabil 53 lidí. To není číslo nijak špatné, ale jeho sláva spočívala v něčem jiném. Vedl totiž snajperský souboj s jedním Severovietnamským odstřelovačem, který decimoval místní americké jednotky. Ti dva kolem sebe kroužili celé hodiny a navzájem se snažili najít místo, odkud budou moci toho druhého překvapit. Nakonec ho našli oba současně. Hatchcock zahlédl odraz slunce a vypálil. Jeho střela prošla celou optikou na Vietnamcově pušce a proletěla mu okem. Nejpřesnější rána, jakou kdy kdo vypálil. Hatchcock se pak ještě zapsal do dějin tím, že se čtyři dny plazil asi kilometr a půl, aby se nepozorovaně dostal k jednomu generálovi. Čtyři dny se pohyboval centimetr po centimetru, až se dostal do vhodné pozice a generála zastřelil. Vietnamci pak běhali všude kolem, někteří na něj prý málem šlápli, ale nenašli ho. Snajperské řemeslo je opravdu zvláštní a rozhodně není pro každého. Ale má své kouzlo.

Autor: Snaut

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Pablo Escobar: Největší drogový boss všech dob

Když herci imitují herce – to prostě chcete vidět!