Naučte se, jak fungují a přemýšlí géniové

Vymyslíte všechno, co potřebujete? Asi těžko. Nechte se inspirovat jedním zásadním tipem, kterému za své úspěchy vděčil i Einstein.

Určitě se vám stalo, že jste dlouho přemýšleli o nějakém problému. Lámali jste si nad ním hlavu, ať už se jednalo o pracovní, školní nebo třeba vztahovou záležitost. No a pak to zničehonic přišlo: řešení. Ve chvíli, kdy jste to nečekali, kupříkladu při sprchování či sportu. Nepochopitelná věc, že ano, ovšem tenhle způsob znaly i ty největší bedny historie…

Nejúžasnější mozek a jeho strategie

Když se řekne slovo „génius“, většině z nás se hned vybaví obličej Alberta Einsteina. Německý fyzik se stal symbolem pro vysokou inteligenci, která přesahuje akademické znalosti a vztahuje se i na reálný život. Jak ale autor nejznámější rovnice na světě vlastně přemýšlel? Tvrdil, že pouze na minimum ze svých jedinečných myšlenek přišel prostým racionálním uvažováním, klíčem byla spontaneita a intuice. K té se přibližoval třeba ve chvílích uměleckého vyžití; od práce si často odpočinul hraním na housle nebo klavír.

Klíčovým prvkem pro něj byla takzvaná kombinatorní hra. Tento základ kreativního procesu předchází standardnímu přemýšlení ve slovech a využívá právě prvků nevědecké, spíše umělecké povahy, které následně propojí s vědeckými myšlenkami. Co to znamená? V Einsteinově případě to, že když nemohl vymyslet odpověď na nějaký složitý problém, šel si zahrát na housle. Umělecká činnost aktivovala v mozku úplně jiná centra a díky těmto neobvyklým spojům nervových drah dokázal přijít s kreativním a nečekaným řešením. Zní to skoro neuvěřitelně, ale jemu to fungovalo. Mohlo by i vám?

Zkuste si cvičení v duchu kombinatorních her. Rozhlédněte se po místnosti, po ulici, po čemkoli. Sepište dvacet slov, která vás napadnou. Pak náhodně vybírejte jejich kombinace a zkuste se nad nimi zamyslet. Možná objevíte úplně nový vynález, kombinaci slov, která ještě nikdy nikoho nenapadla. Anebo z toho budou jen samé blbosti. Ale to je fuk, protože běžným racionálním přemýšlením byste na takto originální myšlenky prostě nepřišli. Oproštění od normálního uvažování se občas vyplatí.

A co ostatní?

Jeden z nejúchvatnějších hudebních skladatelů Ludwig van Beethoven si užíval dlouhé procházky, během nichž měl vždy připravenou tužku a prázdnou notovou osnovu; věděl totiž, že bloumání přírodou je ideální příležitostí k múzickému osvícení. Procházky doceňoval i Immanuel Kant, klíčová postava západoevropské filosofie. Ten k nim však přistupoval o poznání pragmatičtěji a dopřával si je pravidelně každé odpoledne, přesně v tentýž čas. Totéž platilo i pro Beethovenovy skladatelské kolegy, kupříkladu Čajkovského, Mahlera či Satieho.

Každý má očividně svoje metody. Hudba, kontakt s přírodou či libovolné jiné umělecké činnosti; klíčem je zapojit jiné části mozku a dát rozumu chvíli oddechu. Ačkoli musíme pohlédnout pravdě do tváře a uvědomit si, že Einstein byl opravdu někde jinde než většina z nás, jeho metodu můžeme pro své potřeby využít také. Možná nepřijdeme na novou teorii relativity, ale aspoň hneme s tím otravným úkolem v práci, co nám už pěkných pár týdnů ztrpčuje život. A to rozhodně není málo.

Autor: Rimsy

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT:

Alkohol ve vás probudí kreativce. Dokázaly to testy!

Hry mohou být klíčem k zaměstnání snů. Kde a jak trénovat, abyste si dobře vydělali?





Send this to a friend

...