Mýty o lidském těle. Bílé zuby jsou zdravější, otisky prstů jedinečné, a svaly rostou při posilování! Skutečně je to tak?
Lidské tělo toho umí mnoho, až nás dokáže často ohromit. Zároveň však o naší tělesné schránce koluje řada mýtů, které se zdají pravdivé, ale pravdou může být pravý opak.
Bílé zuby jsou zdravější než žluté
V naší společnosti jsou krásně bíle zuby považovány za výrazně přitažlivější. Často je ovšem lidé zároveň berou jako symbol zdraví. Jenže ve skutečnosti tomu tak vůbec být nemusí! Barva zubů totiž nemá se zdravím mnoho společného. Jednotliví lidé mají přirozeně jiný odstín zubů. Dentinové jádro, které je nutné hledat pod zubní sklovinou, má žlutavou barvu. Jak stárneme, sklovina se zmenšuje a zuby jsou obvykle žlutější a žlutější. Na jejich barvu má sice vliv i životní styl -více se zabarvují např. u kuřáků, nicméně žluté zuby mohou být v mnoha případech zdravější než zuby pěkně vybělené.
Televize kazí dětem oči
Děti mají sklon sledovat televizi z velké blízkosti. Ačkoli mnoho rodičů po vzoru vlastních rodičů svým ratolestem říká, aby si sedly dál, jedná se o zbytečné kárání. Televizní obrazovku totiž děti mohou sledovat třeba z půl metru, a světe div se, zrak se jim nezhorší. Jistě, s přibývajícím věkem se nám daří čím dál hůře zaostřit, což může být problém, ale dospělí už obvykle nemají tendence mít obrazovku na dosah ruky. Už jste navíc někdy slyšeli při sledování TV rozkaz: „Mrkej“! Ne? Jenže právě absence mrkání je větší problém, neboť důsledkem mohou být zarudlé a bolavé oči. Nicméně ani v tomto případě to nemá negativní vliv na kvalitu zraku.
Otisky prstů jsou u jednotlivých jedinců jedinečné
Daktyloskopie je nauka o kožních papilárních liniích na prstech, dlaních a ploskách nohou. Přestože se obecně tvrdí, že dva lidé nemohou mít stejné otisky prstů, ve skutečnosti neexistuje žádný způsob, jak toto tvrzení přesvědčivě dokázat. Navíc některé případy forenzní vědy ukazují, že nejde o úplně 100% prostředek k identifikaci pachatele. Tak například americký kriminolog Simon Cole analyzoval mnoho případů a tvrdí, že k záměnám dochází s četností 0,8 %. Pokud je to pravda, jen ve Spojených státech amerických by bylo každý rok chybně identifikováno 1 900 otisků prstů! A mimochodem, věděli jste, že podobné otisky prstů jako člověk má i koala?
Na jazyku máme chuťové zóny
Sladkou chuť cítíme na špičce jazyka, slanou a kyselou uprostřed, a hořkou u kořene. Takové tvrzení bývá obecně přijímáno již od roku 1942, kdy tuto teorie razil psycholog Edwin G. Boring. Jak se ovšem zdá, tento Američan si pouze špatně vyložil studii německého vědce Davida P. Häniga z roku 1901, který zveřejnil poměrně nesrozumitelný graf. Ten však ve skutečnosti jen poukazoval na to, že určitá místa na jazyku jsou citlivější k určitým chutím. Navíc Hänigovo schéma nereflektuje pátou chuť (tzv. umami) a dnes jsou dokonce postulovány i další chutě, např. škrobová.
Člověk má pouze pět smyslů
Člověk má pět smyslů – zrak, sluch, chuť, hmat a čich. Toto pojetí je ale trochu zastaralé, neboť jej postuloval už v polovině 4. století před Kristem slavný antický filosof Aristotelés. I když je jeho tvrzení stále obecně přijímáno, vědci se domnívají, že jich máme několik desítek. Odhady se přitom nejčastěji pohybují mezi ciframi 15 a 33. Patří mezi ně smysl pro rovnováhu, bolest nebo pohyb.
Svaly nám rostou při posilování
Mnoho lidí tvrdí, že v posilovně takřka cítí, jak jim rostou svaly. Jenže ouha, takové tvrzení je zcela nesmyslné. Svaly totiž nerostou při cvičení, ale teprve potom, tedy v době odpočinku. Při posilování si totiž svaly poškozujeme a tělo se je následně snaží regenerovat. Zároveň je ovšem vyplavován růstový hormon, takže časem mohou nabývat na objemu. Co z toho vyplývá? Nic víc než to, že ačkoli se dnes většina fyzicky aktivních lidí enormně soustředí na samotné tréninkové metody, regenerace je minimálně stejně důležitá, ne-li důležitější.
Nehty a vlasy nerostou pouze zaživa
Skutečnost, že vlasy a nehty rostou i po smrti, popsal ve své kultovní knize Na západní frontě klid německý spisovatel Erich Maria Remarque. I když se jedná pouze o další mýtus o lidském těle, Remarqua nelze vinit ze lži. Sám totiž bojoval na frontě za 1. světové války a tento fenomén skutečně pozoroval. Ve skutečnosti ovšem po smrti dochází k tomu, že se začne scvrkávat pokožka, a to v důsledku dehydratace. Díky tomu se zdá, že vlasy a nehty rostou, ale není to pravda. Nemusíte se tedy obávat, že byste v rakvi vypadali jako hipíci.
Autor: Petr81
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: