Efekt Barbry Streisand: pokud chcete něco na internetu skrýt, nesnažte se to zakázat!

Efekt Barbry Streisand (Streisand Effect) je sociální jev, který se úzce vztahuje především k virtuálnímu světu. Zjednodušeně řečeno – pokud chcete, aby se něco na internetu nedostalo k očím většího množství lidí, určitě se to nesnažte zakázat.

Efekt Barbry Streisand: Když chcete něco skrýt, nesmíte to zakázat!

Proč právě efekt Streisandová?

Psal se rok 2003. Fotograf Kenneth Adelman tehdy fotil kalifornské pobřeží a pořízené snímky následně zveřejnil na serveru Pictopia.com. Na tom by nebylo nic divného. Nicméně na jedné z fotografií se vyskytoval i dům Barbry Streisandové v Malibu. Známé americké herečce a zpěvačce se to nelíbilo, a tak fotografa zažalovala pro porušení soukromí. Soudní spor ovšem nejenže nevyhrála, ale navíc došlo k zajímavému, byť asi předpokládanému efektu. Server, z něhož byly předtím snímky staženy do té doby pouze šestkrát, navštívilo během měsíce přes 400 000 lidí. Streisandová tedy nedosáhla svého a výsledek byl přesně opačný tomu, co původně zamýšlela.

Zakázané ovoce chutná nejlépe

Fráze, že zakázané ovoce chutná nejlépe, je obecně známá a na efekt Streisandové se skutečně hodí. Pokud totiž budete chtít něco veřejnou cestou skrýt, pouze tím o danou věc podnítíte zájem.

Tento efekt se týká třeba i další americké zpěvačky, Beyoncé. Na počátku roku 2013 zveřejnil server Buzzfeed snímky, které nebyly zrovna běžné. Zpěvačka měla vystoupení během finálového zápasu NFL (tzv. Super Bowl) a Buzzfeed se soustředil na nejlegračnější výrazy jejího obličeje. Na popud zástupce zpěvačky měl server sedm těch nejvíce směšných fotek stáhnout. Jenže to se nestalo, a navíc právě tyto snímky byly zveřejněny znovu, a to s titulkem „Nelichotivé fotky, které tiskový zástupce Beyoncé nechtěl, abyste viděli“. Jaký to mělo efekt, asi netřeba zdůrazňovat.

I další příklad se týká hudby, tentokrát ovšem v trochu jiném smyslu. V roce 2008 přidala organizace Internet Watch Foundation (IWF) článek na anglické Wikipedii o albu Virgin Killer (1976) od skupiny Scorpions na černou listinu s dětskou pornografií. Byl zde totiž přebal desky, na kterém je nahá mladička dívka. Jenže publicita, jíž tento krok odstartoval, zapříčinila, že se obrázek z Wikipedie rychle šířil i na další stránky. Dle IWF chce organizace minimalizovat dostupnost neslušných snímků dětí na internetu, v tomto případě ale mělo její počínání přesně opačný efekt, totiž ten Streisandovský.

Zákazem uznáváš pravdu aneb efekt Streisandové v politice a firemní sféře

Efekt Barbry Streisandové se pochopitelně netýká pouze populární kultury, ale také mnoha dalších oblastí. Výše jsme se zmínili o zájmu veřejnosti o zakázané ovoce. Existuje však ještě jeden faktor. Známý římský historik Tacitus napsal: „Vždyť čeho si nevšímáš, pomine; zlobíš-li se, zdá se, že to uznáváš za pravdu“. A rázem jsme u politiky a velkých korporací.

Na konci roku 2007 zablokovalo Tunisko lidem přístup ke stránkám YouTube a Dailymotion, protože zobrazovaly tuniské politické vězně. Jenže následně se internetem začala šířit videa o občanských svobodách, a to v kombinaci s pozicí paláce tuniského prezidenta na Google Earth. Díky zákazu tak vznikla globální kampaň. O tři roky později zase předal web WikiLeaks médiím přepis amerických kabelogramů, načež se stal terčem DoS útoku, který ho měl znefunkčnit. Lidé nicméně stránky začali zrcadlit na mnoha dalších místech a přepisy tak zůstaly dostupné.

Posuňme se ale o další tři roky směrem k současnosti. V roce 2013 nahrál uživatel ghostlyrich na YouTube video jako důkaz, že se spontánně spálila baterie v jeho telefonu Samsung Galaxy S4, čímž vlastně jen potvrdil obecné problémy s extrémním přehříváním tohoto modelu. Při reklamaci chtěla společnost důkaz a dostala odkaz právě na ono video. Samsung klienta kontaktoval, přičemž mu sdělil, že k úspěšné reklamaci nejen musí nahrávka zmizet, ale zbaví společnost zodpovědnosti a o události už nebude informovat. Ghostlyrich ale sdílel na YouTube další video, v níž o tomto „návrhu“ promluvil. A výsledek? Původní nahrávka měla během týdne 1,2 milionu zobrazení!

Efekt Streisandové v České republice

Tento efekt lze samozřejmě zaznamenat i u nás. Asi nejvíce známá je kauza okolo facebookovské stránky Žít Brno, jejíž autoři svými příspěvky ironicky napadali brněnský magistrát, který je proto nechal počátkem roku 2014 odstranit. Jenže rychle vznikla stránka s názvem Žít Brno RIP, jež během několika dní překonala počtem fanoušků stránku původní (přes 17 000). Navíc se iniciativa Žít Brno nechala zaregistrovat jako politické hnutí, které v komunálních volbách téhož roku vyhrálo v městské části Brno-Střed (9 mandátů) a v celkovém pořadí voleb do zastupitelstva skončilo třetí (7 mandátů). To magistrát po svém původním kroku asi opravdu neočekával.

Autor: Petr81

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

A dost! Pohonné hmoty zdražily? D1 je zase rozkopaná? České dráhy neumí hospodařit? Které další věci nás už vážně nebaví?

YouTube je totálním zlodějem našeho volného času! Které české kanály ale stojí za to shlédnout minimálně jednou a proč?





Send this to a friend

...